Archeologové odhadují věk nálezu na 177 až 194 tisíc let a označují ho za nejstarší ze známých lidských pozůstatků za hranicemi Afriky — uznávaného rodiště homo sapiens.

„Je-li tato fosilie 170 až 190 tisíc let stará, pak se celé dějiny evoluce homo sapiens posunují nejméně o 100 až 200 tisíc let do minulosti," komentuje nález profesor Israel Gershkovich z univerzity v Tel Avivu.

„Jinými slovy, jestliže se začali lidé moderního typu rozsídlovat z Afriky před asi 200 tisíci lety, vyplývá z toho, že se tam měli objevit před nejméně 300 až 500 tisíci lety," vysvětluje vědec.

Ve zprávách univerzit izraelských měst Tel Avivu a Haify se uvádí, že až dosud panoval mezi antropology názor, že člověk moderního typu se objevil v Africe před asi 160 až 200 tisíci lety a začal migrovat za hranice tohoto kontinentu před asi 100 tisíci lety.

Nález, který může mít za následek revizi tradiční chronologie, je fragment kosti horní čelisti dospělého člověka s několika zachovalými zuby. Našli ho vědci v jeskyni Mislija na úpatí hory Karmel.

„Některými detaily připomíná tato fosilie ostatky neandertálců a jiných lidských skupin. Umožňuje to předpokládat, že i když náš rod pochází z Afriky, jednotlivé své rysy získal v průběhu evoluce už za jejími hranicemi," říká Gershkovich.