Jako malý jsem v uličkách Tunisu běhal za obyčejným plastovým míčem. Později přišly míče z pryže – těžší, opravdovější. Nosili jsme příliš velké dresy a tenisky s provázkovou podrážkou, které skřípaly na rozpáleném asfaltu. Gól při západu slunce měl cenu všech pokladů světa. V té době fotbal nesliboval nic jiného: hru, vášeň, sen jedenácti hráčů. Pelé byl jedinou ikonou té doby. Možná později Maradona nebo Weah. Ale to bylo předtím, než se z hráčů staly značky.