Chicagská univerzita po dobu téměř čtyřiceti let sledovala životy přibližně tří set rodin, jejichž členové byli nakaženi toxoplasmou gondii. To umožnilo vědcům pochopit, jak může parazit ovlivnit zdravotní problémy spojené s mozkovou činností.

Jak ukázala pozorování, toxoplasma svým průnikem do mozku mění činnost několika desítek genů; část z nich potlačuje, zatímco činnost jiných částí DNA naopak aktivizuje. Téměř všechny tyto geny buď řídí vrozený imunitní systémem, nebo dirigují různé procesy, které jsou spojeny s růstem kmenových buněk a nových tkání. Kočičí parazit potlačuje činnost první skupiny genomů, což mu pomáhá přežít, a stimuluje druhou skupinu, aby si zajistil živiny.

To vše zanechává stopy na nakažené osobě, neboť slábnoucí imunita ji činí náchylnější k rozvoji rakoviny a neurodegenerativních onemocnění, jež jsou spojeny s prací imunitního systému. Přespříliš silná změna v činnosti dalších genomů mohou ovlivňovat to, kolik různých signálních molekul vytváří mozek, což může mít za následek epilepsii, schizofrenii další narušení psychiky.

Nejzajímavější je to, že vědci odhalili v činnosti čichových receptorů člověka stopy stejných změn, které způsobují to, že opice a myši ztrácí strach z koček. Jak to ovlivňuje chování lidí, biologové zatím nezjistili, ale plánují na to přijít během dalších experimentů s toxoplasmou gondii.