V poslední době několik vědeckých týmů dospělo k závěru, že intenzivní sportování a rozcvička znatelně zlepšují mozkovou aktivitu. Například v roce 2008 australští vědci zjistili, že padesátiminutové procházky znatelně zlepšily paměť a koncentraci seniorů. V roce 2015 jejich italští kolegové odhalili, že fyzické cviky pomáhají nervovým buňkám vytvořit nové vazby s dalšími neurony v případě zranění nebo během učení novým dovednostem.

Všechny pokusy zjistit příčinu těchto jevů neuspěly. Vědci například několikrát nalézali vazbu mezi zvětšením hipokampusu během fyzických cviků a zlepšením pamětí u dětí a seniorů, ale nikoliv u dospělých, jejichž paměť se rovněž výrazně zlepšovala po rozcvičce nebo cvikům na rotopedu.

Martin Wojtowicz z Torontské univerzity se svými kolegy dokázal, že k něčemu podobnému dochází i u hlodavců. Vědci sledovali mozkovou činnost krys rozdělených do dvou skupin: jedna z nich žádný aktivní pohyb nevykonávala, zatímco krysy v další skupině pravidelně běhaly v kole počínaje prvními dny svého života.

Tyto pokusy odhalily dvě zajímavé věci: potvrdily, že sportování doopravdy zlepšuje krátkodobou paměť bezprostředně po fyzickém výkonu a rovněž to, že rozcvička zlepšuje paměť i v dlouhodobé perspektivě.

Pouze šest týdnů intenzivních fyzických cviků „v dětském období" krys stačilo k tomu, aby se jejich paměť ve stáří znatelně zlepšila, což jim umožnilo lépe si zapamatovat cestu ven z labyrintu, kterou nalézaly mnohem rychleji i v neznámém prostředí.