Znepokojení kvůli údajnému ruskému vměšování do posledních prezidentských voleb v USA trvá. Sám ruský prezident Vladimir Putin údajně pomohl Donaldu Trumpovi k vítězství nad Hillary Clintonovou — s jeho armádou trollů, lživými zprávami a dalšími nástroji. Zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller obvinil 13 Rusů. Ti se údajně měli účastnit této konspirace. Zpravodajské služby varují předtím, že Rusové zmanipulovali také v roce 2018 volby do kongresu.

Až potud je to ohraná písnička, kterou všichni znají. New Yorský korespondent novin Neue Züricher Zeitung (NZZ) Andreas Mink prohodil perspektivu následovně — Jak Amerika manipuluje volby.

Kufry plné peněz a nejen to

NZZ dává prostor mnoha insiderům, kteří se na základě roky provozované politiky USA mohou tomuto znepokojení jen líně smát.

„My takové věci děláme od té doby, co byla v roce 1947 založena tajná služba CIA. Produkujeme plakáty, transparenty, pamflety. Dáváme do zahraničních novin falešné informace. Používáme to, čemu Britové říkají „Kavalerie krále Jiřího" — kufry plné peněz." (bezpečnostní expert Loch K. Johnson v New York Times)

Nejvyšší bývalí pracovníci Pentagonu, amerického ministerstva zahraničí a národní bezpečnostní rady to podle NZZ v osobních rozhovorech potvrzují a jdou dokonce ještě dále.

„USA nejen že manipulují volby, masivně zasahují do politiky a občanskými společnostmi jiných států."

K tomu slouží celá paleta prostředků: skryté aktivity na sociálních médiích, špionáž na internetu, financování a vyzbrojování opozičních skupin, financování nevládních organizací a think tanků v cílové zemi, americkou vládou po celém světě sponzorované Rádio Svoboda, Rádio Svobodná Evropa, Rádio Svobodná Asie, financování a umísťování mediálních obsahů do rádií a televizí, jejichž zdroje nejsou veřejně publikované za účelem manipulace veřejným míněním.

Pro použití těchto technik je mnoho velmi dobře zdokumentovaných příkladů, například ovlivňování politického života i voleb byla aktivita CIA v kulturní a intelektuální scéně po celou dobu studené války i v sousedním Německu, mírumilovné odstraňování vlády (barevné revoluce) jako byla v Srbsku v roce 2000 či přímé postavení se na jednu konkrétní stranu jako při volbách ruského prezidenta v roce 1996 při podpoře Borise Jelcina.

I tajné operace a otevřené vojenské zásahy, při nichž dochází k bezprostřednímu násilí, mají u americké vlády dlouhou tradici: od prvního vojenského puče podporovaného CIA v roce 1949 v Sýrii a v roce 1953 v Íránu, přes vojenské akce v Latinské Americe, Africe a Jihovýchodní Asii, až po poslední války na Balkánu, v Iráku, v Libyi a v Sýrii.

Ještě jeden insider, Stuart Schwartzstein, kritizoval tyto americké praktiky v NZZ zcela jasnými slovy.

„USA se cítí nadřazení v samotné své podstatě. Bůh prý stojí na jejich straně a dává Americe právo vytvářet svět podle jejich představ."