Podle údajů výzkumu celková plocha nedotčených míst tvoří přibližně 55 milionů kilometrů čtverečních — řádově 13 procent plochy Světového oceánu a necelých pět procent těchto míst je zákonem chráněno.

Během svého výzkumu vědci zkoumali, jaký vliv má na oceán 12 druhů lidské činnosti včetně převážení nákladů, dopravy, rybářství, průmyslových odpadních vod a zemědělských hnojiv. Za člověkem nedotčená byla považována místa, na něž prakticky nemělo vliv minimálně 15 faktorů ze seznamu — ukazatel antropogenního vlivu tam činil méně než 10 procent.

Vědci zjistili, že největší „divoké" vodní hladiny se nacházejí v Indo-Tichooceánské oblasti a také v Arktidě a Antarktidě a jejich plocha činí přibližně 16 milionů kilometrů čtverečních. Nejméně nedotčených míst je ve vodách kolem jihu Afriky.

Podle slov vědců takové „divoké" zóny hrají zásadně důležitou roli pro ekologii Země, protože úroveň různorodosti biologických druhů je v nich daleko vyšší než v jiných místech. Ochrana takových vodních ploch pomůže zachovat biologickou různorodost planety.