Mimo jiné chce vážně modernizovat výzbroj české armády. Již tento rok je naplánováno koupit 210 moderních obrněných vozidel, navíc jsou naplánovány zakázky samohybných houfnic, vrtulníků a radarů. S čím je spojena taková aktivita ministryně obrany?

Sputnik o krocích paní ministryně Šlechtové hovořil s expertem na střední Evropu z Ruské státní humanitní univerzity Vadimem Truchačevym.

Ten Sputniku řekl, že taková aktivita Šlechtové je částečně způsobena tím, že je ministryní v demisi a proto se snaží rozvíjet aktivní činnost, aby následně udržela svůj post.

„Existuje však i zcela objektivní vysvětlení. Česká republika jako člen NATO by měla přinést vojenské výdaje na dvě procenta HDP. Náklady na nákup nových zbraní a dalšího vybavení jsou krokem k naplnění tohoto požadavku," řekl.

Dnes vláda schválila návrh ministryně obrany na působení sil a prostředků rezortu ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 — 2020 s výhledem na rok 2021. Počítá s navýšením vojáků do Iráku, Afghánistánu a Mali o zhruba 270 vojáků. Na otázku, zdali zvýšení české přítomnosti bude mít nějaký dopad na tyto regiony, Truchačev řekl:

„Česká republika nepatří mezí hlavní vojenské sily NATO. Má však dobré tradice v oblasti výroby vojenského vybavení a v tomto smyslu je schopna obsadit dobré místo v rámci severoatlantické aliance. Ale v Afghánistánu, Iráku a zejména na Mali je nepravděpodobné, že by zde Češi mohli pomoci."

Expert říká, že slib ministryně Šlechtové zvýšit výdaje na obranu o 2 % HDP je docela typické pro země Visegradské čtyřky a EU vůbec. „Dnes téměř všechny státy EU a NATO zvyšují vojenské výdaje, ale Česká republika není lídrem. Polsko, Rumunsko a pobaltské země zvyšují své výdaje rychleji. Nezdá se však, že Česká republika bude držet krok s Německem, Francií, Maďarskem, Slovinskem a Slovenskem. Utíkat jako o závod nebude," dodal.

Podle Truchačeva ambiciózní plány ministryně obrany budou mít jen malý dopad na situaci v regionu. „Výzvy pro střední Evropu nejsou v žádném případě spojeny s růstem vojenských výdajů. Pokud se podíváte na účast České republiky na militarizaci pobaltských států, pak je tato věc velmi nebezpečná. Jedna Česká republika zde není schopna nic moc změnit, ale společně s dalšími 20 státy to vypadá velmi nepříjemně," uzavřel.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.