Podle jeho slov se polonium 210, kterým byl Litviněnko otráven, nacházelo v kanceláři Berezovského už před příjezdem Andreje Lugového a Dmitrije Kovtuna do Británie. Dodal, že hamburská prokuratura a ruské vyšetřování odmítají prohlášení Londýna o podílu Lugového a Kovtuna na vraždě.

Likvidace bývalého spolupracovníka FSB hrála do karet Británii — byl to způsob, jak odstranit jednoho z klíčových svědků, který mohl svědčit proti Berezovskému, prohlásili na ministerstvu.

Generální prokurátor Ruska Jurij Čajka prohlásil, že Ministerstvo vnitra Velké Británie několik měsíců před smrtí Litviněnka vědělo o hrozbě pro jeho bezpečnost, nic ale v tomto směru nepodniklo.

„Protiruská kampaň (…) směrem k bývalému důstojníkovi Skripalovi a jeho dceři byla rozehrávána britskou vládou podle scénáře, který byl podobný tomu, který jež byl použit při obviňování bez důkazů na adresu Ruska ve věci zdánlivého pokusu o vraždu Borise Berezovského v Londýně v roce 2003 a v případě smrti Alexandra Litviněnka v listopadu roku 2006 ve Velké Británii," prohlásil zástupce generálního prokurátora Saak Karapeťjan.

Případ Litviněnka

Litviněnko, který utekl do Velké Británie, zemřel v listopadu roku 2006, brzy poté, co získal britské občanství. Jeho stav se začal zhoršovat poté, co se setkal s Lugovým a Kovtunem na společném pití čaje. Po jeho smrti našla expertiza v jeho těle velké množství radioaktivního polonia 210.

Hlavním podezřelým v britském vyšetřování případu Litviněnka je poslanec Lugovoj. Ten obvinění odmítá, proces v tomto případě označuje za „teatrální frašku". V Moskvě opakovaně prohlašovali, že trestné řízení bylo politizováno a vyšetřování není průzračné.