„Víte, tahle otázka ve mě evokuje devadesátá léta v Rusku, kdy díky úsilí amerických poradců měl pravdu ten, kdo měl v ruce pistoli," řekl v rozhovoru pro Sputnik vojenský analytik, velitel spolku "Českoslovenští vojáci v záloze za mír" podplukovník Ivan Kratochvíl

Kratochvíl: V té době byla existence soukromých bezpečnostních služeb vybavených i automatickými zbraněmi nutností. Dnes si myslím, že se jedná o politiku před prezidentskými volbami v Rusku se záměrem oslabit sílu současného prezidenta Vladimíra Putina. Existence soukromých armád je americký export.

Úlohou těchto „soukromých armád" obvykle bylo působit ve prospěch USA tam, kde by použití armády USA bylo z mezinárodně politických důvodů neúnosné. Obvykle se armáda definuje jako organizovaný ozbrojený sbor státu. Jejím úkolem je obrana území, řidčeji expanze. Tedy o soukromé armádě bychom mohli hovořit v případě, že majitel nějakých rozsáhlých pozemků se rozhodne dosáhnout určité nezávislosti na státu, na jehož území pozemky vlastní. Ale to jsme u rozpadu daného státu. Tento stát de facto rezignoval na svůj základní atribut, nedotknutelnost svého území.

V mediální praxi se jako soukromé armády označují bezpečnostní agentury, vyzbrojené automatickými a těžkými zbraněmi. Je to zavádějící a úmyslně to dělá nepořádek ve vnímání reality běžným občanům. Je to taková skrytá legalizace věcí, které kdyby se nazývaly správnými termíny, by byly pro občany nepřijatelné. Každému rozumně uvažujícímu člověku je jasné, že bezpečnostní agentura těžké zbraně nepotřebuje, ale když tu agenturu nazveme soukromá armáda, tak to už u lidí může projít.

V Rusku se naopak za doby vládnutí Vladimíra Putina role státu upevnila, takže existence nějakých soukromých armád je z celospolečenského hlediska nesmysl. Je jasné, že někteří oligarchové by si rádi po vzoru ukrajinských oligarchů své soukromé armády zřídili a rádi by tak Rusko roztrhali na kousky, ve kterých by se mohli „demokraticky" prohlásit za vládce, jenže to v současném Rusku nejde.

Po období vlády Vladimíra Putina je Rusko jednoznačně plně fungující stát. Rusko má dobře vyzbrojenou a výborně vycvičenou armádu, dobře fungující prvky vnitřní bezpečnosti, takže je nesmysl dávat lidem, u kterých je v mnoha případech původ nabytí jejich majetku zakryt závojem mlhy, ještě šanci legálně působit silou proti orgánům činným v trestním řízení.

V českých médiích píší, že se Rusko snaží takovým způsobem zlegalizovat své žoldnéře, kteří válčí v Sýrii nebo v Donbasu…

Pokud se jedná o působení osob bojujících proti terorismu za hranicemi Ruska, tam je dobré tyto lidi nestíhat na základě zákonů o službě v cizích ozbrojených silách. Podle mého názoru je nutné rozlišovat službu ve prospěch cizí mocnosti, tedy fakticky vlastizradu, a pomoc lidem ohrožených terorismem.

Vím, že slovem terorismus se dnes ohání kde kdo. Proto nabízím jednoduchou definici: Pokud se někde střílí a staří lidé, ženy a děti umírají jen, anebo převážně jen na jedné straně, tak ta druhá strana je agresor, terorista. Lidé, kteří proti tomu bojují, se mají vyznamenat, a ne stíhat, avšak to se nebavíme o soukromých armádách, ale o dobrovolnících, kteří dobrovolně a často zdarma bojují za to, co je pro normálního slušného člověka samozřejmé. Rodina, právo žít a právo užívat plodů své práce.

V Česku jsou také lidé (žoldnéři, dobrovolníci, můžete je nazývat různě), kteří bojovali na Donbasu nebo v Sýrii. Jejich činnosti nejsou regulovány zákonem?

Vaše otázka je mířena přesně. Ano, mezi dobrovolníky, kteří bojovali a bojují proti terorismu, jsou také lidé od nás. Bohužel na tyto lidi je dnes u nás pohlíženo různou optikou, takže lidé jako Ivo Stejskal, který položil hrdinně svůj život, aby nemusely umírat děti Donbasu, by s velkou pravděpodobností měl velké problémy při návratu do vlasti, na druhé straně jsou euro poslanci, kteří oslavují vrahy těchto dětí a podporují je.

Dodnes mi nikdo nevysvětlil, jak se v Debalcevském kotli mohli objevit cigarety s českými kolky, když cigarety u nás jsou mnohem ale opravdu mnohem dražší než na Ukrajině. A proč mi obránci doněckých žen a dětí vyčítali, že před dělostřeleckou palbou porušující příměří bylo občas v éteru slyšet češtinu.

Já osobně jsem přesvědčen, že časem se pravda ukáže a s vrahy bude naloženo jako s vrahy a hrdinové budou oslavováni.

Ivo Stejskal, učitel a rovný chlap, dostal čestnou medaili spolku "Českoslovenští vojáci v záloze za mír". Vím, že to není státní vyznamenání, ale jsem přesvědčen, že jednou ho dostane a pevně doufám, že jednoho dne budou dobrovolníci jako Ivo Stejskal považováni v České republice za hrdiny.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce