Návrh zákona předložila parlamentní komise pro lidská práva a veřejné záležitosti. Jejím cílem je „ocenit zásluhy" občanů, kteří v regulární armádě jiných států bojovali proti silám SSSR a nacistického Německa nebo jeho spojenců.

Zákon se vztahuje pouze na lotyšské občany. Lidí se statusem „neobčanů", kterých je v zemi přes 200 tisíc, se zákon netýká.

Jako účastníci druhé světové války se přiznávají ti lidé, kteří byli lotyšskými občany ke dni 17. června 1940 nebo trvale pobývali na území země, kam legálně přijeli před tímto datem.

Přitom status účastníka druhé světové války nedostanou členové Národně socialistické německé dělnické strany a jejích militarizovaných struktur, tajné policie a bezpečnostních služeb. Tento status rovněž zamítnou osobám odsouzeným za zločiny proti lidskosti a bývalým příslušníkům KGB. To se však nevztahuje na ty, kdo v sovětském období pracoval ve státní správě.

Zákon stanovuje, že Litva „nemá právní odpovědnost za akce okupačních úřadů". Kromě toho se v dokumentu zdůrazňuje, že se Lotyšsko „jako okupovaná země neúčastnilo vojenských operací během druhé světové války".

Účastníci války mají dostat příslušné potvrzení a pamětní náprsní odznak. Dále mají právo na sociální zabezpečení — dávky a úlevy. O tom již bude rozhodovat místní samospráva.

Návrh zákona podpořila většina poslanců parlamentu. Teď ho musí podepsat prezident.

V Lotyšsku žije několik tisíc účastníků druhé světové války, kteří bojovali jak na straně Rudé armády, tak i na straně lotyšských divizí Waffen-SS.