Za českého dirigenta se petrohradské divadlo stalo jedním z nejlepších divadel v Evropě.

Byl nejen dirigentem, ale také skladatelem. Nejznámější jeho tvorbou byla opera Dubrovskij na základě námětu stejnojmenného Puškinova příběhu, čímž dodržoval jednu z nejdůležitějších tradic ruské operní klasiky. Rovněž se věnoval historickým událostem, o čemž svědčí i další jeho úspěšné opery Harold a Francesca da Rimini.

Dnešní ruští vědci se domnívají, že díky přilákání Nápravníkem mnoha talentů divadelní orchestr a sbor k 20. století zaujaly špičkové pozice v Evropě. Český dirigent se staral i o hmotné zabezpečení divadelního personálu.
Rusko bylo pro Nápravníka druhou vlastí, kde se v plném rozsahu projevovaly jeho výjimečné schopnosti. Českého hudebníka vysoce hodnotili jako odborníka a respektovaného znalce umění, svěřovali mu organizaci hudební části slavnostních carských akcí.

Přitom neměl rád davy, navzdory svému vysokému postavení byl ostýchavý. Stávalo se, že za potlesku diváků ho silou vytahovali na jeviště. Obyčejně se po skončení přestavení snažil rychle odejít, i když ho publikum svým potleskem vyzývalo ještě jednou na scénu.

Nápravník opravdu miloval ruskou kulturu a snažil se, aby do programu divadla bylo zahrnuto co nejvíce tvorby od ruských skladatelů. Za jeho vedení bylo celkem uvedeno 80 oper, včetně skladeb od Čajkovského, Rimského-Korsakova, Dargomyžského a dalších.

Nehledě na to, že Nápravník prakticky neměl žáky, založil tradici petrohradské dirigentské školy. Možnost komunikace s českým dirigentem hrála velkou úlohu v životě mladých skladatelů, jako byli Rachmaninov, Ippolitov-Ivanov, Čerepnin a další.

Ani dnes se v Rusku na Nápravníka nezapomíná. Vědci a experti na hudební dějiny pokračují ve studiu jeho umělecké činnosti. Navíc Nižegorodské operní divadlo do roku 2020 plánuje uvedení jeho opery Nižegorodci.