Portál uvádí: Podgorica není spokojená, že mohou Černou Horu do EU přijmout současně s Bělehradem. Prý se Černá Hora vyvíjí rychleji a vyjednávací proces také začala dříve. Portálu Politico to řekl velvyslanec Černé Hory v EU Bojan Šarkić.

Černohorské orgány se vydaly cestou několika nepopulárních rozhodnutí. Již v roce 2008 země, ve které podle posledního sčítání lidu žije asi 30 % Srbů, uznala nezávislost Kosova na Srbsku. Připojily se k protiruským sankcím. Vstoupily do NATO. A celou tu dobu se obhajovaly, že to umožní rychlejší vstup do EU. A ukazuje se, že nemusely uznat Kosovo, nebylo třeba uvalovat sankce a ani vstoupit do Aliance. Výsledek by byl stejný, to znamená, že evropská perspektiva někde na horizontu. O tom svědčí zkušenosti Srbska.

Dost zajímavé vysvětlení, proč Srbsko formálně zaostávající za Černou horou přece jen nezůstává pozadu, poskytl premiér samozvaného Kosova Ramuš Haradinaj. Prý si Bělehrad hraje s možným sblížením se svým tradičním spojencem — Ruskem, což mu zajišťuje zvláštní postoj Evropské komise.

Tyto situace ukazují, že splnění všech podmínek žádné zemi negarantuje prioritní vstup do EU.

Černohorský politolog Igor Damjanovic v rozhovoru pro Sputnik.Srbsko podotýká:

„Postupem času se ukázalo, že (bývalý premiér a prezident) Milo Đukanović a jeho podřízení za svoji politiku posluhovačů, kterou zneuctili černohorskou historii, nezískají absolutně nic, když nepočítáme krátkodobou dobrotu byrokratů EU."

Expert připomíná, že přijímání nových států do EU je hlavně politické rozhodnutí. To znamená, že černohorská zahraniční politika byla poražena.

„Integrace Turecka pozvaným do EU před třiceti lety je blokována politickým rozhodnutím, Rumunsko a Bulharsko se do EU zase dostaly mimo pořadí, také to bylo díky politickému rozhodnutí. Takže kritéria EU a splnění jednacích závazků nemají zvláštní význam. Pokud Srbsko Evropská unie přijme současně s Černou Horou, nebo dokonce před ní, bude to knokaut zahraniční politiky Đukanoviće."

Politolog Stefan Djukic v rozhovoru pro Sputnik vyjádřil názor, že EU, která byla několikrát politickým rozhodnutím rozšířena, si zkazila reputaci, protože státy teď nepřemýšlí o evropských normách, ale pouze o tom, jak si souhlasnou politikou, například přes nepotřebné protiruské sankce, koupit místo v evropském klubu. Navíc podle Djukice tato politika nemůže trvat věčně, což je vidět na příkladu sousední Makedonie.

„Makedonský lídr (bývalý premiér) Nikola Gruevski plnil všechny požadavky USA a EU a právě tato centra vlivu ho nahradila, když usoudila, že nastal ten správný čas. Přitom je Makedonie nadále stejně daleko od vstupu do EU. Pokud strategie Černé Hory bude spočívat v tom, že bude Bruselu pochlebovat cestou malých geopolitických služeb, je logické, že EU se k ní bude odpovídajícím způsobem chovat a pokud ji přijme do svých řad, tak pouze až to pro ni bude výhodné, což znamená společně se Srbskem."