První dodávka uhlí z USA dorazila do oděského přístavu, na palubě lodi bylo 62 tisíc tun energetického uhlí, oznámila ve středu tisková služba oděského portu Južnyj, kde probíhá vykládka.

„13. září v 2:15 (1:15 SEČ) u nakládacího komplexu Morskoj torgovyj port Južnyj (Mořský obchodní přístav Jižní) zakotvila loď Ocean Ambitious. Na palubě lodě na sypký náklad bylo 62 tisíc tun energetického uhlí z USA pro tepelnou elektrárny Centrenergo," uvádí se ve zprávě na webu přístavu.

Ředitel ukrajinské společnosti Centrenergo Oleg Kozenko v srpnu oznámil podepsání kontraktu s americkou Xcoal Energy & Resources. Zajišťuje dodávku Ukrajině 700 tisíc tun energetického uhlí do konce roku.

První várka uhlí byla z USA odeslána 22. srpna, její cena je 113 dolarů za tunu s ohledem na dodání do oděského přístavu. Množství bude variabilní od dodávky k dodávce. Přitom, jak prohlásil ukrajinský ministr energetiky Igor Nasalik, ruské uhlí stojí okolo 80 dolarů za tunu. Podle hodnocení expertů je americké uhlí dvojnásobně dražší oproti tomu, které je možné koupit v Donbasu.

Poté, co Kyjev odmítl nakupovat u DLR a LLR, zahájila ukrajinská vláda hledání nového dodavatele.

V přímém přenosu rádia Sputnik vedoucí analytik Fondu národní energetické bezpečnosti, učitel Finanční univerzity při vládě Ruska Igor Juškov zmínil, že ekonomicky nemá smysl, aby Ukrajiny nakupovala v USA uhlí — americké uhlí je citelně dražší, například ve srovnání s ruským uhlím stejné kvality.

„Nejsměšnější to bude přibližně za měsíc, jelikož Ministerstvo obchodu a ekonomického rozvoje Ukrajiny každý měsíc publikuje informace o průměrné ceně importovaných energetických zdrojů. Nyní to vidíme na plynu a já si myslím, že přibližně to samé uvidíme i s uhlím. Takže jestli průměrná cena importovaného uhlí vyroste, tak právě to ukáže, několik je americké uhlí dražší oproti například ruskému, které Ukrajina nakupovala dříve," řekl Igor Juškov.

Ten předpokládá, že skrytý význam tohoto obchodu Ukrajiny s USA je příslib Washingtonu, že bude lobbovat za to, aby Kyjevu byla poskytnuta půjčka od mezinárodních finančních institucí.

„V dlouhodobé perspektivě se toto schéma mění ve vysávání posledních kousků ukrajinského rozpočtu, protože ta tak propadá do klasické závislosti na kreditech, které jsou označované za „ekonomické vrahy". To znamená, na začátku přijíždějí do země nějací konzultanti, radí provést hodně reforem a pro jejich provedení se nabízejí půjčky MMF a dalších finančních institucí. Berou ty půjčky, potom mají stěží na placení úroků, ale půjčku samu již nedokáží splatit. To se nyní děje s Ukrajinou. Američané jim říkají: jestli chcete, abychom vás my podporovali na mezinárodní aréně, nakupujte naše produkty, aspoň uhlí. Nakupují ho, výměnou na to Američané pro ně lobují za nové půjčky. Půjčky Ukrajina vrátit nemůže a bude prodávat státní aktiva americkým soukromým společnostem, které mají blízko k americké vládě. Ve výsledku se více či méně zajímavá aktiva octnou v zahraničních rukou a rozpočet bude v louži," řekl Igor Juškov.