
Ale není to tak, píše The Washington Post: „Ačkoliv obě strany se shodnou v názoru, že vztahy se nacházejí na maximálně nízké úrovni od dob konce studené války, některé společné americko-ruské podniky pokračují v práci: od letů do vesmíru po řadu paktů a projektů, které se mohou odrazit na přežití lidstva".
Kromě toho Trump kritizoval i dohodu, uzavřenou ohledně jaderného programu Íránu, ale jeho vláda i Kreml ji nadále podporují.
Další krok k nerozšiřování jaderných zbraní udělají nejspíš příští týden, kdy bude otevřena první světová „banka" nízkoobohaceného uranu v Kazachstánu, aby země získaly přístup k uranu pro své elektrárny a nepociťovaly přitom potřebu stavět příslušné závody, které je možné využít i k vojenským účelům.
Co se týče syrské otázky, vytvořit spojení mezi zásadními silami a Ruskem se zatím nepodařilo a mezi Washingtonem a Moskvou se zhoršovala situace, když americká koalice útočila na vojska Bašára Asada.
Zkrátka, odborníci radí, aby velké naděje do této spolupráce nebyly vkládány: ona stěží může podstatně změnit obecné tendence ve vztazích dvou zemí. Podle slov autorů článku je konflikt mezi nimi v mnoha případech vyvolán zasahováním Ruska do věcí Ukrajiny.
Připomíná, že původně byly americké sankce vyvolány připojením Krymu k Rusku. V této oblasti došlo také k určitému posunu poté, kdy se jmenovaný zvláštní zástupce USA pro ukrajinskou otázku Kurt Volker setkal s Putinem a Vladislavem Surkovem.
Ale odborníci se domnívají, že veškeré tyto iniciativy stěží mohou být průlomové, a vkládají naděje do neoficiální dilomacie, jako je například skupina Elba (Labe), nazvaná podle názvu řeky, na níž se setkala americká a sovětská vojska během Druhé světové války.
Vzájemná kulturní výměna mezi zeměmi vzkvétala dokonce i v době studené války a dnes například američtí jazzoví muzikanti vystupují v Moskvě s interprety tuvinského hrdelního zpěvu.
Od té doby, kdy v USA v roce 2011 byl uzavřen program shatlů, americké astronauty dopravuje na MKS Rusko. Ačkoliv Rusko po nedávných sankcích hrozilo protiopatřeními v této oblasti, autor článku se domnívá, že k nim zřejmě nedojde.
„Tím spíše, když NASA platí 80 milionů dolarů za místo v raketě Sojuz", uvádí The Washington Post.