Kromě toho podle názoru analytiků dotázaných RT oslabuje hřivnu rychle rostoucí vnější státní dluh. Jak tvrdí experti, vzniklá ekonomická situace může časem přivést Kyjev k defaultu.

„Myslím si, že toto rozhodnutí je konstatací již vzniklé skutečnosti — absence aktivity v obchodu mezi Ruskem a Ukrajinou vyjádřené v národních měnách", vysvětlil v besedě se zpravodajem RT rozhodnutí burzy vedoucí katedry trhů cenných papírů a finančního engineeringu Ruské akademie národního hospodářství a státní služby Konstantin Koriščenko.

„Dražby s hřivnou byly v průběhu roku poměrně malé a představovaly několik desítek tisíc USD, kvůli nimž nemělo smysl obchod provádět. V průběhu tří posledních let nebyla ukrajinská měna stabilní. Napjatá situace na Ukrajině způsobila snížení poptávky po hřivně v Rusku", řekl v rozhovoru pro RT ředitel velké investiční společnosti, který chtěl zůstat anonymní.

Od roku 2014, kdy došlo na Ukrajině ke státnímu převratu, se snížil kurs hřivny z 8 na 25,6 hřivny za dolar.

Přitom podle prognóz ukrajinských bankéřů se může už na podzim devalvovat o dalších 10 až 15%. V tomto období bude muset země kupovat tzv. kritický dovoz — plyn, uhlí a naftové výrobky za valuty.

Podle názoru finančního analytika společnosti Gerchik&Co Viktora Makejeva je klíčovým faktorem ovlivňujícím kurs ukrajinské měny částka vnějšího dluhu, která se zvýšila v poslední době několikanásobně. „V budoucnu bude tento faktor nesporně ovlivňovat kurs hřivny, který se od roku 2008 snížil vůči americké měně pětinásobně — z 5 na 25. V zájmu úřadů je však nepodkopávat bankovní systém a řešit problémy s financováním rozpočtu, nepřipouštět prudké výkyvy domácí měny, a nezbytnou devalvaci provádět plynule", řekl Makejev v rozhovoru pro RT.

Připomeneme, že ještě v březnu 2017 místopředseda ukrajinské Národní banky Oleh Čuryj prohlásil, že bez podpory Mezinárodního měnového fondu ztratí Kyjev kontrolu nad kursem hřivny, a rychle rostoucí zahraniční dluh může způsobit default. Státní dluh Krajiny se zvýšil v dubnu 2017 o téměř 2 miliardy USD — až na 74,3 miliardy.

Během tří příštích let (2018 až 2020) musí země zaplatit asi 20 miliard USD, z nichž 11 miliard v roce 2019. Nepodaří-li se tuto částku najít, může se default stát realitou.

Naděje na Rusko

Složitá ekonomická situace v zemi pobízí Kyjev ke zvyšování dvoustranného obchodu s Moskvou. Podle informace Státní statistické služby Ukrajiny bylo za pět měsíců tohoto roku dodáno na ruský trh zboží v částce 1,9 miliardy USD, což je o 26,4% více ve srovnání se stejným obdobím roku 2016. Od ledna až po květen se zvýšil vývoz o 41,5% — na 2,86 miliardy USD.

Podle hodnocení prezidenta Ukrajinského analytického centra Alexandra Ochrimenka dodává Ukrajina do Ruska kotle, transformátory, motory, traktory a jiné strojírenské výrobky. Vyvážet toto zboží do členských zemí EU není možno kvůli tvrdé konkurenci na evropském trhu, a hlavní naději skládá Kyjev v Ruskou federaci.

„Mnozí majitelé velkých průmyslových společností trvají na zlepšení vztahů s Ruskem, které je jedním z hlavních spotřebitelů jejich produkce", oznámil RT zdroj v ukrajinské vládě.

Podle zpráv Státní statistické služby Ukrajiny patří Rusko s podílem 11,5% do trojice největších investorů do národní ekonomiky po Kypru a Nizozemsku.

Někteří ruští experti však podotýkají, že rozhodnutí vzdát se páru rubl-hřivna bylo třeba učinit už dávno.

„I když přichází informace o tom, že Ukrajina začala v posledních několika měsících kupovat více ruského zboží, zůstává problém i nadále. A spočívá především v nemožnosti součinnosti s patřičným regulujícím orgánem, protože se Rusko pokládá za nepřátelskou zemi. A proto je těžko provádět patřičné operace", řekl Konstantin Koriščenko.