Rozhodne-li se Severní Korea otestovat novou mezikontinentální balistickou raketu nebo zaútočit na USA, Pentagon se tyto rakety pokusí zachytit pomocí svého pozemního systému protiraketové obrany. The National Interest však uvádí, že protirakety, které nezasáhnou cíl, poletí dále a pravděpodobně se do atmosféry vrátí už nad územím Ruska. Eventuálně se z toho může stát velký problém.

Podle odborníků musí Spojené státy rychle projednat s Ruskem tuto pravděpodobnost, aby nedošlo k nežádoucí eskalaci. Země by tedy měly projednat své plány a systém včasného varování.

Rusko může letící protiraketu považovat za samostatnou mezikontinentální balistickou raketu, a poté hrozí nebezpečí, že si země vymění jaderné útoky. „Z Ruska se trajektorie raket mohou zdát docela podobné, zvláště pokud je obsluha radaru ve stresu nebo pod tlakem. Není důležité, jak brzy by se měl teoreticky aktivovat systém včasného varování, ve skutečnosti a v praxi ukazuje mnohem slabší výsledky," je uveden názor jednoho z amerických odborníků.

Podle jiných expertů není ani tak důležité to, že protiraketa vejde do atmosféry nad Ruskem, ale hlavní problém tkví v tom, že se raketa dostane do zóny ruských radarů. A Rusko podle nich funguje v systému automatického startu na základě varovného signálu.

Velmi však záleží na tom, kam namíří své rakety Severní Korea. Pokud ve směru Havaje, tak americké protirakety poletí jižně od hranic Ruska. A zaútočí-li KLDR na Severní Ameriku, americké protirakety určitě zamíří nad Rusko. Také záleží na tom, kdy poletí americké protirakety, jejich trajektorie se může pohybovat od Dálného východu po evropskou část Ruska.

Nicméně jsou i takoví odborníci, kteří uvádí, že dokonce v dřívějších dobách by si Sovětský svaz vybral ojedinělý útok na své území, a nikoliv start raket, navíc v takové nečekané situaci. Od 90. let je navíc ruský varovný systém mnohem dokonalejší, poznamenávají. Nikdo však není pojištěn proti náhodám a chybám.

Naopak se zdá, že Rusko není vůbec znepokojené takovou pravděpodobností, poznamenává autor článku. „Budeme rádi, pokud se protirakety ocitnou na našem území, abychom je mohli prozkoumat," cituje list slova ruského politologa. „Ať je to jakkoliv, pravděpodobnost toho, že rakety na Dálném východě dopadnou na osídlené území, je velmi malá," dodal.

Ruské odborníky překvapuje to, že na amerických raketách není nainstalován autodestrukční systém, aby rakety nepadaly, kam nemají. Američané to vysvětlují tím, že protirakety nemají nálož a mají za účel likvidaci rakety nárazem.

Otázka zůstává, bude-li mezi Ruskem a USA zřízen nějaký poradní orgán, bude mít čas na vyřešení problému, když jde o minuty a samotní prezidenti se o zachycení dozví až poté, co k němu dojde.

Proto Spojené státy musí s Moskvou projednat možné zachycení severokorejských raket nad ruským územím a předem uzavřít dohodu. Ale i v případě samotného zachycení bude muset Washington očekávat, že systém včasného varování Ruska se aktivuje správně a Kreml nezačne nežádoucí jadernou válku, uzavírá novinář The National Interest.