Katrin Westnerová a její kolegové z Goetheho univerzity ve Frankfurtu se pokusili odhalit tajemství růstu ekonomické a vojenské síly Říma. Zanalyzovali izotopové složení několika desítek sestercií, drobných římských mincí vyrobených krátce před začátkem Punských válek, a určili jejich věk a místo výroby.

„Před Punskými válkami byly římské mince vyráběny ze stříbra ze stejných dolů jako kov mincí z řeckých měst v Jižní Itálii a Sicílii. Jinými slovy, používali Římané stříbro z Egejského regionu. Vítězství nad Kartágem v druhé Punské válce mělo za následek nejen obrovské kontribuce ve výši tří set tun stříbra, ale také zmocnění se dolů Kartága v Španělsku. Od roku 209 před naším letopočtem byla větší část mincí Republiky zhotovena z iberského stříbra," sdělila Westnerová.

Získání těchto dolů vyneslo Starému Římu skutečnou ekonomickou nezávislost a využití nových zdrojů pro expanzi a dobytí nových území, včetně samotného Kartága, dobytého a zničeného doslova 50 let po skončení předcházející války s Republikou.