V tu samou dobu přijel do Jižní Korei pro provedení schůzky s prezidentem této země náčelník Sjednoceného výboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Joseph Dunford.

Klíčoví velvyslanci

Diplomaté z KLDR se vrací do země pro účast na speciální poradě na pozadí eskalace napětí na Korejském poloostrově, informuje agentura Jonhap s odkazem na zdroj ve vládě Jižní Korei. Podle slov tohoto zdroje do Pchjongjangu již přijeli velvyslanci KLDR z klíčových zemí: z Číny, Ruska a stálý představitel při OSN.

„Severní Korea svolala do Pchjongjangu velvyslance v nejvýznamnějších státech, zřejmě na diplomatickou poradu," uvádí agentura zdroj z jihokorejské vlády.

Podle informací Jonhapu se naposled podobná událost odehrála v roce 2015, tehdy se jí účastnilo 43 velvyslanců.

V tu dobu, kdy severokorejského hlavního města přijíždějí diplomaté této země, do Jižní Korei na setkání s prezidentem přijel náčelník Sjednoceného výboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Joseph Dunford. Kromě setkání s prezidentem Jižní Korei Mun Če-inem provede americký vojenský náčelník také jednání se svým jihokorejským protějškem, předsedou Sjednoceného výboru náčelníků štábů ozbrojených sil Jižní Korei.

Na pozadí prudké eskalace napětí mezi KLDR, Jižní Koreou a USA asistent amerického prezidenta pro otázky boje s terorismem a kybernetickou bezpečnost Tom Bossert, aby zklidnil situaci, prohlásil, že Donald Trump zatím pro KLDR nevyznačil „červenou linii", jejíž překročení povede k nějakým následkům.

„Prezident Trump moudře nevyznačil žádnou červenou linii, z dálky se tomu vyhýbal," zdůraznil Bossert v rozhovoru pro Washington Examiner, když odpovídal na otázky o hrozbách Trumpa na adresu KLDR.

Podle slov asistenta amerického prezidenta Trump chce, aby jeho slova odpovídala činům a byla co možná nejvíce vyvážená. Bossert také zmínil, že krize okolo jaderného a raketového programu KLDR americký prezident dostal jako dědictví od předchozích administrativ.

Pod poklopem

10. srpna publikovala řada médií informaci, že KLDR v současné době vypracovává plán útoku na americkou vojenskou základnu Guam, která je majetkem USA v Tichém oceánu. Jako první o tom informovala agentura Associated Press, která se odkázala na prohlášení vojáků publikované Centrální telegrafní agenturou Korei. V dokumentu stojí, že amerického prezidenta je možné ovlivnit pouze silou, přičemž samotný Trump je označen za „dětinského".

Později 12. srpna Donald Trump v rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem prohlásil, že Washington je připraven k ekonomickým, diplomatickým a vojenských činům proti Severní Korei v tom případě, pokud tato země nezastaví práce na jaderném programu. Sám Macron i vyjádřil znepokojení kvůli rostoucí jaderné a raketové hrozbě ze strany Severní Korei, vyzval ale Trumpa vyhnout se eskalaci severokorejské krize.

Po výměně těchto prohlášení ze strany Pchjongjangu a Washingtonu tisková mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová prohlásila, že situace na Korejském poloostrově je blízko silového konfliktu.

„Přišla velmi blízko k potenciální možnosti silového konfliktu. Pokud si poslechnete rétoriku Washingtonu a rétoriku Pchjongjangu, zdá se to jako nemožné, ale jsou prakticky stejné. V procesu jaderného programu Korejského poloostrova to vypadá tak, že se Washington postavil na jednu úroveň rétoriky s Pchjongjangem," řekla Zacharovová v rozhovoru během programu Nedělní večer s Vladimirem Solovjovem na televizním kanálu Rossia.

Sankční režim

5. srpna Rada bezpečnosti OSN jednohlasně vyjádřila podporu zostření sankcí proti KLDR. Přijatá rezoluce směřuje na ekonomické cesty ovlivnění Pchjongjangu. Nové sankce připraví KLDR o třetinu zisku, který má z exportů. Podle přibližných odhadů tvoří zisky, které plynou Severní Korei z exportů, 3 miliardy dolarů.

Rezoluce zavádí zákaz pro členské země OSN dovážet do KLDR železo a železnou rudu, vepřové maso a olovo, uhlí a také mořské produkty. V listopadu roku 2016 Rada bezpečnosti OSN omezila severokorejský export uhlí na hranici 400 milionů dolarů ročně. Nyní je úplně zakázán.

Členové OSN mají zakázáno zvyšovat počet pracovníků z KLDR na svém území, a také vytvářet nové společné podniky se severokorejskou účastí, dále mají zakázáno investovat do již existujících společností tohoto druhu. Podle informací OSN více než 50 tisíc občanů KLDR pracují za hranicemi, ti své vládě přinášejí více než 1 miliardu dolarů ročně.

Do černého seznamu se dostalo devět občanů KLDR, kteří jsou napojeni na jaderný program země a čtyři společnosti (včetně hlavní valutové banky země), jejich aktiva budou zamražena. Rezoluce kromě toho zakazuje, s výjimkou „případů krajní nezbytnosti", připouštět do přístavů členských zemí OSN lodě, které speciální výbor Rady bezpečnosti OSN označí za narušující sankční režim.