
Má být postaveno osm budov včetně hotelu a obchodního centra. Vše pro pohodlí, komfort a expanzi. Dá se odůvodněně předpokládat, že USA tady chtějí připravovat moldavské diverzanty a speciální jednotky pro případ nového konfliktu s neuznaným Podněstřím.
Podle ústavy je Moldávie neutrální stát. Podle údajů sociologických průzkumů vystupuje většina moldavských občanů proti vstupu země do NATO. A prezident republiky nejednou prohlásil: „NATO je kategoricky nepřijatelné". Dodon v podstatě odmítá i „evropské hodnoty", které jsou Moldávii různým způsobem vnucovány. Státní status, veřejné mínění a prohlášení prezidenta se mohou stát velkou moldavskou zdí na cestě rozšiřování NATO. Ale není to tak jednoduché.
Koncem roku 2016 moldavský premiér a generální tajemník NATO podepsali Dohodu o otevření styčné kanceláře NATO v Kišiněvě (nehledě na kritiku moldavského prezidenta). Příslušný dokument byl později ratifikován parlamentem republiky.
Stupeň interakce
Hlavními směry spolupráce Moldávie a NATO je zpracování strategických dokumentů k reformaci, vojenskému plánování a vytváření rozpočtu obranné sféry, ke zdokonalování vojenského vzdělání. Středem pozornosti je také synchronizace možností 22. mírového batalionu Moldávie ve společných operacích s aliančními silami.
Kišiněv spolupracuje se spojenci NATO a s partnerskými zeměmi v širokém spektru oblastí přes Partnerství pro mír (PfP) a Euroatlantickou radu partnerství.
Aliance nehraje viditelnou roli v procesu řešení konfliktu v Podněstří, ale pozice Bruselu spočívá v tom, že Moskva musí vyvézt z tohoto území ruské zbraně a střelivo.
Tady se zřejmě zájmy NATO a Kišiněva mohou shodovat a stupeň spolupráce aliance s Moldávií „v konečném výsledku záleží na ochotě země pokračovat v procesu demokratických reforem".
Moldavský prezident začal často jezdit do Bruselu, kde jsou proruské řeči zbytečné. Dalším pro Rusko znepokojujícím signálem je pukrle směrem k Ukrajině: „V Moldávii nikdo nebude souhlasit s tím, že je Krym ruský". Tady je třeba udělat buď jedno, nebo druhé. Rovnovážné vztahy Moldávie s Ruskem i s jeho protivníky — to je mýtus.
Antivláda a antiparlament
Parlamentní republika se nachází na geopolitické křižovatce a vztah k NATO není jediným důvodem nesváru v horních vrstvách moci. Prezident Dodon se vyslovuje pro urychlený vstup Moldávie do Eurasijského ekonomického svazu společně s Ruskem, Kazachstánem, Běloruskem, Arménií a Kyrgyzstánem. Premiér Pavel Filip předpovídá: jestliže bude eurasijský dokument podepsán, stěží ho ratifikuje moldavské zákonodárné shromáždění.
Prozápadní zástupci moldavské vlády a parlamentu zdůrazňují, že prezident není majitelem země, dohody, které on podepíše, musí být ratifikovány parlamentem. Předseda parlamentu Andrian Candu nedávno prohlásil, že může vznést otázku o vystoupení Moldávie z SNS. Kdo z nich se tedy ve skutečnosti považuje za "majitele země"?
Moldavská vláda otevřeně brání svému prezidentovi vést dialog s Ruskem a demonstrativně prosazuje zájmy Severoatlantické aliance. USA a NATO chtějí za to i nadále upevňovat obranyschopnost Moldávie v rámci plánu společných akcí — Building Integrity Programme.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce