Tyto podniky se ocitly na hranici přežití, a proto jsou ochotny spolupracovat s cizinci za jakýchkoliv podmínek. Čína potřebuje dopravní letadla a chce využít znamenitá letadla Mrija a Ruslan, vyprojektované už v SSSR. O sovětských technologiích v emigraci hovoří materiál RT.

Na území současného otevřeného průmyslového areálu Luanchu jsou už postaveny výrobní dílny a obytné domy, vytvořena potřebná infrastruktura. Peking nelituje prostředků: práce na obnovení konstruktérského městečka stály Čínskou lidovou republiku 6,3 miliard juanů.

Jedním z hlavních cílů projektu je znovuvytvoření na čínské základně supertěžkého dopravního letadla An-225 Mrija (ukr. touha, přání), jehož kapacita je kolem 250 tun.

Zájem o Mriji projevuje čínské vedení už dávno: v létě 2016 Antonov a čínská Aerospace Industry Corporation of China (AICC) podepsaly smlouvu o modernizaci dopravního letadla. Připomeňme, že An-225 byl vyprojektován na Kyjevském strojírenském závodě v letech 1984-1988.

Tehdy byly projektovány pouze dva stroje, jeden z nich Ukrajina dostavěla a teď používá, druhé letadlo zůstalo na úrovni projektu.

V srpnu 2016 čínský televizní kanál CCTV uvedl, že Peking se dohodl s vedením Antonova o předání vlastnického práva na Mriju včetně používání nákresů a další dokumentace. Ale brzy na to tisková služba SP Antonov popřela informaci o předávání práv na letadlo.

„Jde o přípravu návrhů na vytvoření smlouvy, podle níž v zařízeních SP Antonov bude provedena dostavba a modernizace druhého exempláře An-225 Mrija. Jako objednavatel tohoto letadla vystupuje AICC. SP Antonov tak plní jeden z hlavních úkolů leteckého podniku — stavbu a dodání letadla zákazníkovi", řekli v Antonovu.

Kromě Mriji chce Peking zahájit na svém území výrobu letadel An-124-100 Ruslan a An-70.

Těžké dálkové nákladní letadlo Ruslan bylo stejně jako Mrija vyprojektováno 80. letech. Jeho hlavním úkolem byla doprava mobilního odpalovacího zařízení mezikontinentálních balistických raket a přeprava personálu.

Jestliže Peking dokáže realizovat výrobu An-124-100, ČLOA zaplní prázdné místo těžkého dopravního letectva — dnes čínští vojáci potřebují 200 letadel takovéto třídy, domnívají se odborníci.

Kromě toho čínské vojenské letectvo má zájem i o druhé vojenské dopravní letadlo — An-70, společný projekt ruského a ukrajinského leteckého průmyslu.

Podle názoru hlavního redaktora časopisu Obranně-průmyslový potenciál Viktora Nikolajeva je aktivní hledání technologií za hranicemi tradiční technikou Pekingu.

„Například čínské kosmické lodě Dlouhý výlet byly ve skutečnosti staré sovětské přístroje. Číňané je začali sami vyrábět, když ne zcela legálně získali v Rusku nákresy — byla kvůli tomu dokonce zahájena trestná stíhání. Čína se snaží převzít technologie z celého světa, dokonce i z letinskoamerických států", řekl odborník v interview pro RT.

Migrace obranného průmyslu

SP Antonov není jediný podnik ukrajinského VPK, budující vztahy s Čínou. Peking aktivně stimuluje transfér strategických technologií, které se zachovaly na ukrajinských obranných závodech.

Například podle informací odborníků se čínská vláda už dohodla s KK Južmaš o předání dokumentace sovětského odpalovacího lunárního modulu, na němž chtěl SSSR dopravit kosmonauty na povrch Měsíce.

Nejde o montáž zařízení na zakázku, ale o předání technologií. Kromě toho již dříve podnik předal Pekingu technickou dokumentaci k raketovým motorům RD-170, RD-120 a RD-9.

„Čínská Skyrizon a ukrajinský Motor Sič chtějí postavit závod ve městě Čchung-čching (střední část Číny — RT), kde se budou vyrábět a opravovat letecké motory podle ukrajinských technologií. A ještě chce společnost investovat 250 milionů dolarů do modernizace ukrajinských výrobních a projekčních zařízení Motor Sič", řekl Kubiv.

Ale není vyloučeno, že až Čína zahájí vlastní výrobu potřebného příslušenství, ukrajinští dodavatelé zůstanou bez čínských objednávek. Proto současná politika Kyjeva vede pouze k dalšímu boření vlastního obranného průmyslu.