
Mimochodem, samotné opatření — vyhoštění amerických diplomatů z Ruska — se dá lehko změnit a je nejméně bolestivé, uvádí Le Temps.
Přitom Putin byl v Sankt-Petěrburgu, kde se konala největší přehlídka v tomto městě od dob Sovětského svazu. Tuto přehlídku vysílali v ruské televizi společně s přehlídkami v syrském Tartusu a krymském Sevastopolu, aby byla zdůrazněna síla ruské armády.
Přehlídka síly je velmi důležitá pro Putina, píší noviny; založil svou popularitu na slibu, že udělá z Ruska supervelmoc, schopnou konkurovat USA. Přímo úměrně tomu, jak se blíží prezidentské volby v Rusku, Putin je stále méně a méně ochotný k ústupkům na mezinárodní scéně.
„Putin ztratil veškeré iluze o tom, že Trump je schopen řídit americký systém zastrašování a protiváhy a dominovat v americkém demokratickém aparátu", uvádějí noviny názor ruského politologa Andreje Kolesnikova.
Další odborníci se domnívají, že v Kremlu jsou nespokojeni se současnou situací, protože doufali, že se vztahy normalizují.
Zkrátka, zatím je ruská odpověď na nové sankce pouhou „nápodobou tvrdosti", jelikož vzájemné vyhoštění diplomatů je nejméně bolestivý způsob vyjádřit nespokojenost.
Politologové se také obávají, že se teď opatření zpřísní i v domácí politice vůči ochráncům práv, vědecko-výrobním podnikům, médiím a opozici.
Co se týče zahraničně-politické oblasti, Rusko stále více dochází k názoru, že nepředvídatelná a tvrdá politika, asymetrické odpovědi bez zbytečného výčitek svědomí jsou efektivnější, než dialog se Západem. „Kreml mosty nespálil, ale přibližující se prezidentské volby se stávají podnětem k testování ochranných bariér", dochází k závěru Le Temps.