Podle názoru Ministerstva infrastruktury Ukrajiny stavba může snížit obrat zboží přístavů Mariupol a Berďansk na pobřeží Azovského moře. Vedení Krymu zareagovalo na námitky Kyjeva a poradilo mu, aby podal žalobu i za starty do vesmíru, které provádí Rusko.

Čím jsou vyvolány obavy ukrajinské strany a co skutečně může podniknout Kyjev, je uvedeno v materiálu RT.

„Globální otázka"

Ukrajina podá žalobu k soudu na Rusko kvůli stavbě Krymského mostu. Řekl to náměstek ministra infrastruktury Ukrajiny Jurij Lavreňuk. Jak uvádějí oficiální stránky ukrajinského ministerstva, toto prohlásil na setkání s předsedy odborů říčních a námořních přístavů země.

Podle názoru úředníka přináší stavba mostu ztráty ukrajinské ekonomice. Problémem je omezená plavba lodí přes Kerčský průliv kvůli stavbě mostu. Podle verze ukrajinské strany nejvíce trpí Mariupolský a Berďanský námořní přístav. Zástupci odborů Berďanska jako první začali hovořit na toto téma.

„Tento problém teď řešíme společně s Ministerstvem zahraničních věcí a Radou národní bezpečnosti a obrany. Je to globální, politická a složitá otázka, ale my ji určitě vyřešíme", rychle uklidňoval pracovníky přístavu Lavreňuk. „Ministerstvo spravedlnosti v rámci stávajících soudních žalob proti Rusku odděluje problém uzavření Kerčského kanálu a zavedení omezení lodní dopravy".

„Nyní se připravuje žaloba a sčítají ztráty ušlého zisku Mariupolského a Berďanského námořního přístavu", řekl náměstek ministra infrastruktury Ukrajiny.

Koncem června Ministerstvo infrastruktury Ukrajiny už hovořilo o možných škodách Mariupolského a Berďanského námořního přístavu kvůli stavbě Krymského mostu. Podle názoru ukrajinských úředníků způsobí stavba mostu snížení počtu plaveb do těchto přístavů. Tudíž příjmy všech, kteří dostávají peníze z obratu zboží v těchto přístavech, včetně ukrajinské státní pokladny, klesnou.

„Další stavba a uvedení do provozu mostu přes Kerčský průliv povede ke značnému snížení plaveb do námořních přístavů Mariupol a Beďansk, snížení obratu zboží těchto přístavů, zpomalení jejich rozvoje, snížení rentability metalurgických závodů této oblasti, snížení příjmů provozovatelů přístavů a poboček Správy námořních přístavů Ukrajiny, což je nepřípustné", řekl tehdy Jurij Lavreňuk.

Právní perspektivy

Ještě v roce 2016 Ukrajina iniciovala žalobu proti Rusku u mezinárodního tribunálu OSN pro námořní právo. Tehdy důvodem žaloby byly stížnosti Kyjeva na vody a námořní šelf v zónách okolo Krymu a také nějaké krádeže námořních zdrojů ze strany RF, znečištění a negativní vliv na ekologii Černého moře, včetně kvůli stavbě Kerčského mostu. 22. prosince 2016 byla vytvořena arbitráž, která začala projednávat tuto žalobu.

Navíc se letos v červnu ukrajinská strana obrátila se stížností na stavbu Kerčského mostu k Mezinárodní námořní organizaci, což je specializovaná instituce při OSN, která se zabývá bojem s diskriminací v oblasti námořní lodní dopravy a také zajištěním standardů bezpečnosti na moři a ochranou životního prostředí. Náměstek ministra infrastruktury Viktor Dovgaň při komentáři tohoto kroku oznámil, že doufá v zavedení sankcí proti Rusku kvůli stavbě mostu.

„Celá tato situace je dalším argumentem ve prospěch zesílení sankcí proti Rusku," oznámil ukrajinský úředník časopisu Obozrevatel.

Ukrajinská strana tvrdí, že Rusko s ní nedohodlo plány stavby Krymského mostu a na tomto základě obviňuje naší zemi z narušení úmluv OSN pro námořní právo z roku 1982. Rusko trvá na tom, že most spojuje dvě části území Ruské federace a nepotřebuje souhlas nějakého jiného státu. Navíc v roce 2013 Ukrajina podepsala dohodu s Ruskem o stavbě stejného mostu, z této dohody Ukrajina po převratu v Kyjevě v roce 2014 vycouvala.

K jaké mezinárodní instanci se Ukrajina připravuje podat žalobu tentokrát, není uvedeno. Ještě v roce 2016 označila skupina ukrajinských právníků tři možné mechanismy soudního tlaku na Rusko. Zřízení speciálního tribunálu, výzva k Mezinárodnímu tribunálu pro námořní právo v Hamburgu nebo k Mezinárodnímu soudnímu dvoru OSN v Haagu.

Na prohlášení ukrajinské strany už reagovalo krymské vedení, například ministr vnitřní politiky, spojení a informací republiky Krym Dmitrij Polonskij.

„Já si myslím, že vláda Ukrajiny by se neměla omezovat jen na tyto žaloby, ale žalovat Rusko i za starty vesmírných raket, za vývoj vysokých technologií, a vůbec — za každý krok ruské vlády je třeba žalovat a díky tomu propagovat a popularizovat tyto výdobytky," řekl Polonskij.