„Více než 90 % Krymčanů získalo ruské občanství po událostech z roku 2014 vzhledem k tomu, že poloostrov je de facto pod faktickou kontrolou Ruska. Tyto osoby nemohou získávat schengenská víza ve velvyslanectvích fungujících v Kyjevě kvůli tomu, že nemají všechny potřebné dokumenty (ukrajinské povolení k pobytu atd.). Většina lidí na Krymu už nemá platné ukrajinské pasy. A cesta do Kyjeva je velmi složitá, protože Krym s ním nemá adekvátní dopravní spojení," uvádí se v dotazu.

Toomová požádala šéfku evropské diplomacie odpovědět, je-li možné na velvyslanectvích v Moskvě nebo Kyjevě získat schengenské vízum do ruského pasu, který byl vydán na Krymu, a existují-li výjimky z humanitárních důvodů. Také se zeptala, je-li v plánu přezkoumání politiky vydávání schengenských víz občanům Krymu.

Podle evropské poslankyně by mohla být využita historická zkušenost politiky neuznání, kdy USA a řada západních zemí oficiálně neuznávaly vstup Estonska, Lotyšska a Litvy do SSSR, ale v sovětské době občané pobaltských států mohli získávat víza pro cesty do západních zemí. Odpověď na dotaz Toomová očekává do října.