„Po výzvách mezinárodního společenství k neodkladnému zastavení bojových akcí v zóně náhorně-karabašského konfliktu proběhla noc na přední linii poměrně klidně,“ napsala Stepanjanová na Facebooku. Podle jejích slov v případě vyostření situace veškerou odpovědnost ponese vojensko-politické vedení Ázerbájdžánu.

Generální tajemník OSN António Guterres již dříve regionální a mezinárodní hráče vyzval, aby pomohli v dosažení neodkladného zastavení palby v zóně arménsko-ázerbájdžánského konfliktu, oznámil jeho oficiální mluvčí Stéphane Dujarric.

Guterres odsoudil konflikt v Náhorním Karabachu a vyjádřil velké znepokojení informacemi o ostřelování obytných čtvrtí.

„Generální tajemník ještě jednou zdůrazňuje, že konflikt nemá vojenské řešení, a vyzývá jeho strany k neodkladnému zastavení bojových akcí,“ uvádí se v prohlášení Dujarrika.

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu 27. září prohlásilo, že Ozbrojené síly Arménie ostřelovaly obce na linii dotyku v Náhorním Karabachu, podle těchto informací jsou oběti mezi civilisty a vojáky. Podle prohlášení Ministerstva obrany Arménie byl Náhorní Karabach „vystaven leteckým a raketovým útokům“. V Jerevanu prohlásili, že Baku „zahájil ofenzívu“ v karabašském směru. V neuznané Republice Arcach oznámili, že byly dělostřeleckému útoky vystaveny obce v Karabachu, mj. jeho metropole Stěpanakert. Úřady vyzvaly obyvatelstvo, aby se ukrylo, a později v Náhorním Karabachu vyhlásily stanné právo a mobilizaci.

Stanné právo a všeobecná mobilizace byly vyhlášeny také v Arménii. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti Arménie a bývalý ombudsman Karabachu Ruben Melikjan v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že všeobecná mobilizace se vyhlašuje v Arménii poprvé. Prezident Ázerbájdžánu schválil zavedení stanného práva v řadě měst a regionů země a také zákaz vycházení v celé zemi, vyhlásil také částečnou mobilizaci.

Prezidenti Ruska, USA a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby zastavily ozbrojené střety a zavázaly se k zahájení jednání bez předběžných podmínek. Odsoudili také eskalaci napětí a vyjádřili soustrast příbuzným zahynulých a zraněných.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru roku 1988, kdy Náhorně-Karabašská autonomní oblast vyhlásila vystoupení ze složení Ázerbájdžánské SSR. V průběhu ozbrojené konfrontace v letech 1992 až 1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi přilehlými okresy.  Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE za spolupředsednictví Ruska, USA a Francie. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie zase hájí zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není smluvní stranou.