Obě strany se vyjádřily k tureckému vměšování do konfliktu. Podle slov Pašiňana se Turecko aktivně účastní bojových činností a jeho vojenští instruktoři a vysoce postavení vojáci se nacházejí ve strukturách velení ázerbájdžánské armády. Nejen to, místy dokonce řídí bojové činnosti, dodal.

Kromě toho, Armén tvrdí, že do Ázerbájdžánu byli přemístěni žoldnéři ze Sýrie a v obcích „došlo ke střetům mezi žoldnéři a místními obyvateli“.

„Mezinárodní společenství musí rozhodně odsoudit agresivní činnosti a agresi Ázerbájdžánu, a také Turecka, požadovat, aby Turecko zcela odešlo z tohoto regionu. Protože vojenská přítomnost na jižním Kavkazu vůbec nic dobrého nevěští,“ prohlásil Pašiňan.

Prezident Ázerbájdžánu ze své strany prohlásil, že „Turecko se daného konfliktu neúčastní“, a povídačky „mají charakter provokací, a jak se nyní říká, jedná se o fake news“.

Podle jeho slov Turecko pouze poskytuje „morální podporu“ tím, že se jedná o spojeneckou a bratrskou zemi pro Ázerbájdžán.

V komentáři na téma o údajných žoldnéřích ze Sýrie, Alijev prohlásil, že „to není v žádném případě potřeba“, neboť jeho země má připravenou armádu a velký mobilizační potenciál.

„Nám je jasný cíl arménské strany – díky vytváření takových lživých zpráv, zaprvé, snížit bojeschopnost ázerbájdžánské armády, která nyní čestně plní úkoly na obnovení územní celistvosti, a také vytvořit dojem, že se konflikt rozrůstá a zapojují se do něj třetí země. A tím se pokusit zapojit co možná nejvíce zemí k tomu, aby bylo možné ospravedlnit své provokace,“ myslí si Alijev.

Prezident Ázerbájdžánu řekl, že se jeho země drží vůle k jednání, avšak ze strany Arménie „jsou vidět zcela opačné akce“. Přitom, podle jeho slov, nyní nemůže být řeči o jednání, jelikož „arménský premiér veřejně říká, že Karabach je Arménie a tečka“. Alijev zdůraznil, že podstata, která byla dosažena v rámci jednání Minské skupiny OBSE, spočívá v tom, že „území okolo Náhorního Karabachu mají být předány Ázerbájdžánu“.

Pašiňan rovněž uvedl, že v současné fázi je těžké hovořit o jednání. Kromě toho také uvedl, že Jerevan chápe činnosti Baku jako „existenciální hrozbu pro náš národ, jako válku, která byla vyhlášena arménskému národu, a my nyní prostě musíme využít právo na obranu“.