Článek byl zveřejněn v časopisu Dendrochronologia.

Sopky během erupce do ovzduší vyhazují popílek a síru, které dosahují stratosféry a doslova blokují sluneční světlo. Způsobuje to chladnější období a snížení vegetace rostlin, což znamená také úrody. Ale když nedochází k mocným erupcím, teploty se na planetě zvyšují.

Výzkumníci z Cambridgeské univerzity (Velká Británie) zanalyzovali přes 9 000 vzorků živých a mrtvých stromů a také vzorky ledů. Získali tak údaje o letních teplotách v Severní Americe a Eurasii počínaje prvním stoletím našeho letopočtu. Zjistili nejchladnější a nejteplejší období a porovnali je s informacemi o největších sopečných erupcích a s chronologií významných historických událostí.

Podobné předcházející průzkumy nedokázaly podle autorů článku poskytnout úplný obraz za poslední dva tisíce let, protože analyzovaly hlavně letokruhy stromů poměrně nedávné doby. Vědci nakonec zjistili, že sopečná činnost sehrála velkou úlohu ve změnách teplot. Zdůraznili ale, že to neznamená, že lidé neovlivňují globální oteplování.

Existuje názor, že vliv sopečných erupcí nemá velký dopad na dlouhodobé změny teplot, o čemž svědčí některé klimatické modely.

„Když se ale podíváte na souhrnný účinek za celé století, může být mnohem delší, než si mysleli dříve, řekl jeden z autorů průzkumu, profesor Cambridgeské univerzity Ulf Büntgen. „Teplá období v 3., 10. a 11. století se dají zčásti vysvětlit relativní absencí erupcí.“

Vědci dospěli k závěru, že letní teploty letech 280, 990 a 1020, když byla nízká sopečná činnost, se dají porovnat s novodobými teplotami do roku 2010. Nejnižší teplotní anomálie v červnu a srpnu roku 536 svědčí o příchodu pozdní antické malé doby ledové.

Vědci samozřejmě nevylučují, že historický proces ovlivňují také jiné faktory, politické, ekonomické a kulturní. Nicméně velké erupce podle jejich názoru mohly také sehrát velkou úlohu, protože způsobily neúrodu a jako následek hlad, choroby a sociálně politické konflikty. Dlouhá teplá období se přibližně shodla s léty prosperity větší části Evropy a východní Asie, kdežto chladná období způsobená sopečnou činností vyvolávala hlad, epidemie moru a politické otřesy.