„Pokud nedojde k zavedení takových sankcí, a hovoříme o sankcích namířených proti některým představitelům běloruského státu, pak země našeho regionu, a to hovořím o sousedech Běloruska, kteří jsou členy EU, uvažují o zavedení národních sankcí,“ cituje jeho slova agentura PAP.

Ministr dále vyjádřil naději, že Evropská unie stejně zavede jistá omezení a připomněl, že ke konsenzu o tom došlo již na konci srpna: předpokládalo se, že opatření se dotknou běloruských úředníků, kteří jsou podle Bruselu zodpovědní za falšování voleb a kruté zacházení s demonstranty.

Proti zavádění sankcí vystoupil například Kypr, který vyžaduje, aby byly přijaty obdobné kroky vůči Turecku kvůli geologicko-výzkumným pracím v kyperské ekonomické zóně Středozemního moře.

Ačkoliv situace v Bělorusku stále není klidná, 23. září nastoupil Alexandr Lukašenko oficiálně do funkce běloruského prezidenta, když složil přísahu. Na tento krok zareagovalo jak Slovensko, tak i Česko s tím, že legitimitu prezidenta Lukašenka neuznávají.

Volby v Bělorusku

Připomeňme, že dne 9. srpna 2020 v Bělorusku proběhly volby prezidenta. Podle informací Ústřední volební komise v nich zvítězil Alexandr Lukašenko, který řídí zemi už přes 26 let. Lukašenko získal 80,08 % hlasů. Druhé místo měla obsadit Světlana Tichanovská s 10,09 %. Opozice však výsledky voleb neuznala. Lukašenko se později nechal slyšet, že navrhoval opozici přepočet hlasů, ta na to však nepřistoupila.

Právě po volbách začaly v Bělorusku masivní opoziční protesty. V prvních dnech byly akce potlačovány bezpečnostními silami, které proti demonstrantům, kteří s výsledky nesouhlasili, použily slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily.

Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí ministerstvo vnitra republiky, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 130 policistů. Úřady oficiálně potvrdily smrt tří demonstrantů.