Někdejší velvyslanec v Rusku a na Ukrajině současnou pandemii označil za divoký vichr strhávající barevné fasády institucí a masky politiků. Myslí si také, že průběh této krize můžeme u nás, v České republice, vnímat jako politologickou studii, která nás nakonec přivede k pochopení mechanizmu postupného hroucení funkčnosti našeho státu.

„Nelze přehlédnout propastný rozdíl mezi tím, jak jsme zvládli první nápor onemocnění koronavirem, kdy jsme v tomto ohledu objektivně patřili mezi země dávané za  pozitivní příklad pro ostatní, a nastupujícím podzimem, v němž patříme naopak k těm nejhorším,“ podotýká a pokračuje: „Na jaře jsme to byli my, kdo uzavřel své hranice a omezil cestování, nyní se naši sousedé musejí k nám chovat jako k prašivému a vzteklému psu, a v zájmu své bezpečnosti nás izolovat.“

V textu dále uvádí, že nemá pochyb o tom, že postupem času vzniknou studie, které přesně popíší, kde se stala chyba. Doufá tedy, že studie objasní, proč jsme jako stát přestali dbát principu předběžné opatrnosti a zrušili všechna nepopulární restriktivní opatření a také, proč se nenašel nikdo ochotný zatáhnout za záchrannou brzdu, když se situace začala nebezpečně zhoršovat.

Mohou za současný stav blížící se volby?

Bašta však sám jeden důvod takové počínání Česka nabízí. A motivy jsou zřejmě politického rázu…

„Vysvětlení vidím v tom, že v březnu a dubnu letošního roku zbývalo do voleb skoro půl roku. Proto někteří politici a jim podřízená státní správa mohli jednat racionálně. Nemuseli se ohlížet na to, zda zdravotnické a hygienické restrikce nezpůsobí ztrátu předvolebních preferencí,“ vysvětluje.

Podle něj se tak v plné nahotě ukázalo, že náš politický systém vede k destrukci českého státu a následně i české společnosti.

„S výjimkou komunální sféry, kde je výkon funkcí svázán s fungováním obce, je česká politická třída poněkud odtržena od reálného života. Její existence má jen jeden cíl – být zvolen. A pak být zvolen znovu. Tomu je podřízeno vše,“ objasňuje.

Domnívá se tedy, že právě proto jsme svědky toho, jak českou zahraniční politiku formulují komunální politici. Rovněž dodává, že boj proti pandemii pak formulují malé, leč hlasité skupiny, takže hlasy některých stomatologů měly větší váhu než opakovaná varování epidemiologů.

„Do toho pak ještě vstupují političtí technologové, kteří hledají zázračná hesla a formulky vyhrávající volby. Za normální situace (vydržela nám rekordních třicet let) to nemá nijak dramatický dopad. Jenom se postupně do politiky většinově dostali lidé zvláštního ražení, většinou bez životních zkušeností,“ píše bývalý diplomat.

V neposlední řadě ve svém textu zmiňuje, že se státní správa již dávno naučila fungovat autonomně, a rutinně zvládá chod státu. Až tedy na jedinou výjimku, kterou jsou právě krizové situace.

„Tam už pohyb samospádem nefunguje, tehdy je třeba přijímat politická rozhodnutí, která úředníci vyplní. Jenže u nás od úrovně kraje výše nemáme politiky, kteří by to dokázali. Nemají na to kvalifikaci, protože jediné, co umí a zvládají, je úspěch ve volbách, nejlépe opakovaný. Jedná se o začarovaný kruh, který nakonec povede ke kolapsu. Přijde-li po něm regenerace, si moc jistý nejsem,“ uzavírá dané téma Bašta.

Covid-19 aktuálně v Česku

Připomeňme, že podle nejnovějších údajů ministerstva zdravotnictví přibylo v sobotu v Česku 1985 nových potvrzených případů koronaviru, což je významný pokles oproti pátku. Celkem bylo od 1. března zaznamenáno 63 294 potvrzených případů covidu-19. Denní nárůsty počtu nakažených v předchozích týdnech opakovaně překonávaly rekordy.

Celkově je tak aktuálně nemocných zhruba 31 800 osob. Připomeňme, že od začátku epidemie se z nákazy koronavirem zotavilo 30 936 lidí a zemřelo 591 pacientů. I když u většiny nemocných má covid-19 lehčí průběh, v poslední době se zvýšil počet hospitalizovaných, kterých je aktuálně 809. Od začátku září jde o pětinásobné navýšení. Totéž platí i ve vztahu k počtu hospitalizovaných, kteří jsou ve vážném stavu. Jen za tento týden už přibyly v nemocnicích skoro tři stovky vážně nemocných, jichž je nyní 168.