Místopředsedkyně EK uvedla, že s omezováním principů demokracie se můžeme nejčastěji setkat hlavně ve východních zemích, protože po pádu autoritářských režimů tam zůstává justice stále snadným cílem politiků. Nejviditelněji jsou tak podle Jourové ohýbány zásady právního státu v členských zemích jako je Maďarsko či Polsko, obzvlášť pokud jde o situaci v mediální sféře.

„Stav prostředí sdělovacích prostředků v Maďarsku je alarmující,“ řekla Jourová. Poukázala tak na fakt, že velkou část médií kontroluje mediální nadace KESMA, která je blízká vládě tamního premiéra Viktora Orbána.

„Jsem si jistá, že v západní zemi by Orbán nikdy takovou rozsáhlou kontrolu nad médii získat nemohl,“ dodala.

Orbán však několikrát přiznával, že buduje tzv. neliberální demokracii. Interpretace ohledně toho, co je podstatou podobného uspořádání společnosti, může podle Jourové být výlučně jediná – Orbán podle ní vytváří „nemocnou demokracii“.

„Obávám se, že lidé v Maďarsku by jednoho dne mohli zjistit, že jejich poslední volby byly poslední svobodné,“ uvedla.

Jourová tvrdí, že úspěch Orbánovy strany Fidesz, jež v parlamentních volbách v roce 2018 obhájila ústavní většinu, nezpochybňuje.

„Musí ale být jasno, že svou mocenskou pozici nemůže zabetonovat na věčné časy,“ uvedla.

Co se však týče problému politického vlivu na tisk, nejsou podle Jourové Maďarsko a Polsko jedinými unijními členy, kde je nezávislost médií ohrožena.

„Například na Maltě či ve Španělsku. Evropská komise se nyní bude muset o svobodu médií více starat,“ uvedla.

EK se proto na začátku října chystá zveřejnit svou první výroční zprávu hodnotící dodržování principů právního státu ve všech unijních zemích. Prověrka by podle ní například měla ukončit spory s Maďarskem či Polskem kvůli jejich zákonům, které EK považuje za protiprávní.

„Viktor Orbán nebo polská vláda se brání vždy stejným způsobem. Jednou poukazují na nějaký španělský zákon, který je podobný tomu jejich, jindy odkazují na právní předpis v Německu. S tím bude v budoucnu konec,“ zdůraznila.