
Sonda Evropské kosmické agentury Rosetta byla navržena ke zkoumání komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Vědci z Jihozápadního výzkumného ústavu ve Spojených státech, kteří analyzují data z ultrafialového spektrografu ALICE z mise Rosetta, objevili neobvyklé emise podobné polárním zářím, které se nachází mimo viditelné spektrum.
„Původně jsme si mysleli, že ultrafialové záření komety 67P je takzvané denní světlo, což je proces způsobený interakcí solárních fotonů s kometárním plynem,“
uvedl v tiskové zprávě Dr. Joel Parker.
Dodal, že byli ohromeni, když zjistili, že ultrafialové záření je polární záře, která je způsobena nikoliv fotony, ale elektrony ve slunečním větru, které štěpí vodu a další molekuly „v kómatu“ a zrychlují tak v prostředí, které obklopuje kometu.
„Studoval jsem zemské polární záře pět desetiletí, ale objev polárních září kolem 67P, kde chybí magnetické pole, je úžasný,“ uvedl Jim Burch z projektu IES.
Vědci stále pokračují v analýze údajů z Rosetty, která svou misi dokončila v roce 2016, a doufají v nové objevy.
Rosetta byla sonda Evropské kosmické agentury určená pro průzkum jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Společně s přistávacím modulem Philae odstartovala 2. března 2004 a během své cesty k cíli mise absolvovala několik průletů kolem Země, Marsu a planetek Šteins a Lutetia.
V srpnu dorazila Rosetta ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vstoupila na její oběžnou dráhu. Stala se tak prvním lidským tělesem, které obíhalo kometu. Mise Rosetty byla ukončena dne 30. září 2016 řízeným dopadem na povrch jádra komety.
Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko je kometa pocházející z Kuiperova pásu se současnou oběžnou dobou 6,45 roku, periodou otáčení zhruba 12,4 hodin a maximální rychlostí 135 000 km/h (38 km/s).