Už víte, komu to tam hodíte, aby měla ta naše demokracie správný sichr? Zbývají dva týdny do krajských a senátních voleb. Ty první mají jasný význam, aby v krajském zastupitelstvu seděli lidi, kteří pro ten či onen region udělají dobré věci. A nový hejtman, aby bojoval za svůj kraj. Celkem místa v krajských zastupitelstvech chce 85 stran a různě namixovaných koalicí. To je síla. 

Názor Čechů na Senát

Ale Senát? Mění se třetina jeho osazenstva. Mají lidé vůbec tucha, co senátoři dělají? Kromě toho, že jezdí na kontroverzní cesty, třeba na Tchaj-wan (). Nebo že horní komora českého parlamentu je pracovištěm hned několika neúspěšných prezidentských kandidátů, které Miloš Zeman lehce vyřídil.

Sociologická společnost Median na objednávku Českého rozhlasu zjišťovala, jak se Češi staví k Senátu. A výsledek je zajímavý v tom ohledu, že názor je jedna věc a činy věc druhá. A jak to vypadá? 

Senát je důležitý pro fungování demokracie podle 53 procent lidí, jak ukazuje průzkum společnosti Median. Opačný názor má 47 procent dotazovaných. Méně Čechů vidí Senát jako instituci podílející se na výběru a volbě klíčových institucí. Že tohle senátoři dělají netuší vůbec celá pětina našich spoluobčanů.

S větším záporem lidé hodnotí schopnost napravovat chyby v zákonech. A co je tak trochu kuriózní, nejhorší hodnocení dostal Senát od lidí za předkládání vlastních návrhů zákonů. Ať už je to způsobeno nedůvěrou Čechů k přijímaným zákonům, nebo diletantstvím samotných senátorů, dotazovaní v této věci Senátu nefandí.

Je nutné uvést ještě jednu věc. Převažující většina Čechů nezná svého senátora. Jste mezi nimi? Schválně, jestli se vám jeho jméno vybaví při četbě těchto řádků. Jestli ne, tak to nevadí. Stejný problém má celých 80 procent dotazovaných.

A to je to zajímavé. Mírná většina našich spoluobčanů vidí v Senátu nějakou záruku demokratického chodu našeho státu. Ale ve skutečnosti to je jen dojem. Lidé neznají senátory z vlastního volebního obvodu. A ač horní komoře fandí solidní počet Čechů, voleb členů této komory se účastní jen skromná menšina voličů.

Tak si vezměme pro ilustraci třeba volební obvod, za který byl zvolen nynější šéf Senátu Miloš Vystrčil. V prvním kole se hlasování zúčastnilo 36 procent právoplatných voličů, v druhém kole byl Vystrčil zvolen 15ti procenty ze všech voličů v Jihlavě a okolí. Tomu se úspěch neříká. Neodpovídá to ani zdaleka těm 53 procentům lidí, kteří si myslí, že je Senát důležitý pro fungování demokracie. 

Kdo je zbytečný – Senát nebo Sněmovna?

O průzkumu a názorech Čechů na Senát Sputnik hovořil se známou advokátkou a šéfkou Unie sebevědomé samosprávy Janou Zwyrtek Hamplovou.

„Jako člověk, který sleduje zejména zákonodárný proces, vím, že Senát je důležitou poslední brzdou, když to sněmovna přestřelí, tedy přijme něco absurdního, nelogického, špatného, nedokonalého. Senát napravuje, hasí, a má řadu jiných, pro demokracii důležitých rolí. V té souvislosti řeknu kacířskou myšlenku, za kterou možná dostanu ‚vynadáno', ale která vychází z mé znalosti faktické práce sněmovny a Senátu. Sněmovna a Senát jsou zcela odlišné organismy, což vyplývá už ze způsobu volby. Do sněmovny se může dostat přes stranická procenta kde kdo, zatímco volby do Senátu jsou těžkým sítem volby osobností, u kterých není ta politická strana až tak podstatná,“ domnívá se známá právnička. 

„V obou případech jsou výjimky, ale tvrdím, že více osobností se skutečnou autoritou sedí v Senátu, zatímco sněmovna je politika a nic než politika. Ta odvážná myšlenka je tato – neživme drahý dvoukomorový parlament, změňme režim přijímání zákonů a dalších rolí parlamentu, a ponechme jen jednu komoru – ale na rozdíl od jiných nebudu říkat myšlenku ‚zrušme Senát', ale naopak - zrušme Poslaneckou sněmovnu,“ vyzývá.

Přála by si, aby tu byla jediná komora složená z politiků volených přímou volbou, kde by už proto bylo více opravdu kvalitních lidí, kteří v životě něco dokázali, a proto byli zvolení. „Tedy je to myšlenka změny celého systému, který by donutil strany postavit jako kandidáty do té jediné komory opravdu silné kalibry. K čemu jsou sněmovní kandidátky několika desítek lidí, když šanci být zvoleni má malá skupinka nahoře? Jen to stěžuje účast novým politickým subjektům, a odrazuje kvalitní lidi, kteří se dopředu něčeho takové nikdy nepostaví,“ soudí Zwyrtek Hamplová.

„Tedy za mne – není to o Senátu, ale o celém, léty překonaném systému, zbytečně komplikovaném, drahém… A šlo by to nepochybně jinak. Jenže do toho se nikomu nebude chtít. Jde o hodně křesel,“ míní držitelka ocenění Právník roku 2019.

Zoufalství voličů

Není zkrátka momentálně módní fandit Senátu, když ho vede Miloš Vystrčil?

„S Milošem Vystrčilem to nemá nic společného. To, že se čím dál víc fandí Senátu, je akt zoufalství voličů, protože ‚tonoucí se stébla chytá'. Kdyby skvěle a efektivně pracovala sněmovna, respektive kdyby sněmovna nebyla takové politické bojiště plné urážek a jiných exhibicí u mikrofonu, lidé by se k senátu tak neupínali. Je to zkrátka o tom, že senát má zcela jinou úroveň, což je dáno způsobem volby, díky kterému se tam dostávají lidé úplně jiného typu. Vím, co říkám, pohybovala jsem se uvnitř obou organismů,“ říká expertka. 

„Jenže do změny volebního systému se nebude nikomu chtít, protože model, o kterém mluvím, by mohl oslabit vliv politických stran ve prospěch oněch osobnostní, u kterých by nakonec nemuselo až tak záležet na tom, za koho byly zvoleny, protože by používaly hlavně svůj mozek, ne stranickou knížku. Takže je to zatím jen takový sen o jedné komoře, volené přímou volbou obdobně jako Senát, třeba s více volebními obvody, která by převzala všechny dnešní role sněmovny i Senátu – zákonodárnou, důvěru vládě a tak dále. A kde by seděla úplně jiná liga, než dnes někdy vidíme ve sněmovně,“ dodává.

Jak si vysvětlit víc jak 50procentní podporu Senátu a zároveň nízkou volební účast, kterou tradičně volby do Senátu doprovází?

„Kdyby vznikl onen nový model jednokomorového parlamentu, tak by jistě i ta volební účast do tohoto novodobého ‚Senátu' byla mnohem vyšší, protože by lidi věděli, že skutečně volí ty, kteří budou rozhodovat o všem – a nebudou jen oním hlídacím psem demokracie, jak se říká. Ono přesnější je, že Senát je hlídacím psem kvality a logicky práce sněmovny. Ale mít druhou komoru na to, aby hlídala práci té první, je skutečně pro malou zemi zbytečný luxus. Nicméně za současné situace mít jen sněmovnu, volenou navíc většinovou volbou stranických kandidátek, Bůh s námi – to raději ty dvě komory. Než najdeme odvahu k těm zásadnějším změnám. Dnes chodí volit do Senátu hlavně ti, kteří si dnešní důležitou roli Senátu uvědomují – jde však o poměrně složitou otázku, takže to není pro některé srozumitelné. A proto k volbám nejdou. Navíc jsou masírováni, jak je Senát zbytečný, zrušme ho, a tak dále,“ říká renomovaná advokátka.

Jak se paní Zwyrtek Hamplová sama staví k současné podobě Senátu? Je potřeba?

„Za mne – Senát je nyní důležitější než kdykoli dříve, a volit půjdu. Zrovna v mém obvodě nyní nový senátor kandiduje.  Kdybych se hypoteticky musela rozhodnout, zda jako komoru parlamentu ponechat dnešní sněmovnu nebo Senát, jednoznačně bych zrušila sněmovnu, a ponechala senát. I když znám řadu skvělých poslanců, plošně je vyšší kvalita lidí v Senátu, protože prošli oním sítem většinové volby. A neodpustím si poznámku – ne nadarmo ve volbách do Senátu vyhrává mnoho starostů jako nejdůvěryhodnějších politiků v zemi. Nebude tomu jinak ani v těchto volbách. A já tomu tleskám. Starostové dobře ví, jak se žije dole, a tam nahoře z toho budou vycházet. I já tzv. doma budu volit do Senátu jednoho z kandidujících starostů,“ říká šéfka Unie sebevědomé samosprávy Jana Zwyrtek Hamplová.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.