Xaver se rozhodl pozvat Gregora poté, co od něj dostal mail, ve kterém reagoval na rozhovor s 19letým aktivistou spolku Milion chvilek pro demokracii Radoslavem Sturmem. Gregor je autorem projektu odchod.eu, který prosazuje referendum o vystoupení z Evropské unie, a svůj postoj ve vysílání XTV aktivně razil.

„Zde nejde o to, co mi chybí, ale o to, co bychom mohli mít. Jsem velkým nadšencem do historie, která mne k tomu všemu dovedla, protože ono to s politikou dost úzce souvisí. A jsem přesvědčen o tom, že když Česká republika měla prostor, aby byla samostatná a nebyla součástí žádné větší struktury – tím nechci říct, že by byla EU nějak nedemokratická –, tak to vždycky dopadlo dobře,“

uvedl Matěj Gregor s tím, že vzor vidí především v první republice.

Lidé by už v referendu hlasovali jinak

Gregor je přesvědčený, že Evropská unie od té doby, co do ní vstoupila Česká republika, prošla zásadními změnami, a lidé by proto měli možnost vyjádřit, zda v ní chtějí setrvat. Ačkoli se v roce 2003 až 77 % hlasujících vyjádřilo pro vstup do EU, dnes by podle něj tato čísla vypadala jinak. Jako milník, kdy lidi začali ztrácet důvěru v EU, označil přijetí Lisabonské smlouvy.

„Většina lidí byla za vstup do Evropské unie. Celý projekt je z lidí, kteří hlasovali pro vstup do EU,“ poznamenal Gregor. „Většina lidí mi ale dnes říká, že by hlasovali jinak. Píšou nám to: ‚Hlasovala jsem pro vstup, dnes bych hlasovala jinak‘,“ tvrdí aktivista.

Situaci přirovnal k parlamentním volbám, ve kterých lidé pravidelně volí politické strany, které sestavují vládu. V případě EU není ale členství ohraničeno nějakou lhůtou, kdy by se občané mohli vyslovit, že v tom chtějí pokračovat. Právě proto prosazuje vypsání referenda.

„Po 16 letech, což je přirozené, se EU transformovala, prošla dlouhou cestu jako náš stát, a dneska je EU diametrálně odlišná od té, do které jsme vstupovali, a proto si myslíme, že je naprosto na místě, aby byla položena otázka: ‚Chceme pokračovat dál?‘,“ vysvětluje svůj postoj Gregor.

V čem vidí problém

Gregorovi nejvíce vadí, že se Česká republika hned při vstupu zavázala přijmout euro. Dále se domnívá, že jednotná pravidla pro 27 rozdílných zemí nejsou efektivní.

„Tyto malé detaily brání státu se rozvíjet. Brání tomu, aby byl stát unikátní, aby měl něco svého, aby každý stát byl něčím jiný. Mně přijde, že by EU byla nejraději, aby byly všechny státy prakticky stejné,“ vyčetl aktivista EU.

Připustil, že se České republice může členství vyplatit například v podobě evropských dotací, ale zároveň se zamyslel, zda by na tom země nebyla ještě lépe, pokud by se nemusela řídit evropskými předpisy. Varoval rovněž před stále rostoucí závislostí na oněch dotacích.

Jako hlavní výhody EU naopak vidí ve svobodě pohybu, volném trhu, společné ekonomice a ve vzájemné spolupráci. Je ale přesvědčený, že se toho dá dosáhnout i bez členství v sedmadvacítce.

Posteskl si, že kromě SPD není mnoho dalších stran, které by vyžadovali referendum o vystoupení z EU. Vyjádřil ale naději, že svou aktivitu hnutí, které se právě zakládá, přiměje i další politické síly, aby referendum zařadily do svého programu.

Chvilkaři odstoupili od svých hodnot

Gregor rovněž zkritizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Obvinil ho z toho, že vstupují do politiky mnohem více, než to veřejně tvrdí, a že se výhradně soustředí na premiéra Andreje Babiše.

„Milion chvilek podle mě do té politiky vstupují mnohem více, než na oko říkají. Oni samozřejmě nikde nekandidují, ale ta spolupráce mezi policistkou stranou a Milionem chvilek je tak strašně těsná, že prakticky můžeme říci, že do té politiky zasahují a podporují ty ‚demokratické strany‘, když se tak chtějí nazývat,“ míní aktivista.

Sám Babiš podle něj demokracii žádným způsobem neohrožuje a má pevnou podporu zhruba třetiny voličů. Nevidí proto důvod, proč by měl premiér odstupovat, když lze v příštích parlamentních volbách, které se konají v příštím roce, hlasovat za opoziční strany.

„Nevidím důvod odvolávat politika, který byl demokraticky zvolen a má mandát,“ poznamenal.

Gregor spolu se svými kolegy během koronavirové krize vytvořil webové stránky a systém, který umožnil lidem hledat dobrovolníky k rozvozu roušek, které ušili.

Na konci června se v pořadu Xavera Veselého objevil jiný mladý aktivista, který Babiše naopak ostře zkritizoval a obvinil ho z toho, že mu jde pouze o moc. Jako příklad naopak dal šéfa ODS Petra Fialu a bývalého ministra financí a nyní šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska.