„Prodloužení zbrojních sankcí (proti Íránu) bude porušením bodů rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2231 a bude mít nepochybně následky,“ řekl Músáví na brífinku. Dodal, že odpovědnost za to spadá na země, které podpořily prodloužení embarga, jehož termín vyprší na podzim.

Írán a šestka mezinárodních vyjednavačů dosáhly v červenci 2015 dohody o urovnání dlouholetého problému íránského atomu. Mnohaměsíční jednání skončila přijetím společného komplexního akčního plánu, jehož splnění má zrušit všechny ekonomické a finanční sankce zavedené Radou bezpečnosti OSN, USA a EU.

Dohoda obsahuje bod o tom, že zbrojní embargo bude zrušeno během pěti let, že dodávky zbraní jsou možné také dříve, ale pouze s povolením Rady bezpečnosti OSN. Dohoda nevydržela v původním znění ani tři roky, v květnu 2018 USA informovaly o svém jednostranném vystoupení z ní a o obnovení tvrdých sankcí proti Teheránu. Nicméně, poněvadž formálně vystoupily z dohody jenom USA, musí její ostatní účastníci dodržovat podmínku o zbrojním embargu.

Írán chce po Interpolu, aby zadržel Trumpa

V pondělí íránská média informovala, že soudní orgány země chtějí po Interpolu, aby zařadil do seznamu mezinárodního zatykače prezidenta USA Donalda Trumpa za vraždu generála Islámských revolučních gard Kásima Sulejmáního.

„Podařilo se identifikovat 36 lidí, kteří se podíleli na přípravě a zabývali se otázkou atentátu na Kásima Sulejmáního, mezi nimiž jsou politické a vojenské osobnosti Spojených států a dalších zemí," uvedl teheránský prokurátor Alí Mehr.

Tito lidé jsou obviněni z „vraždy“ a „terorismu“ a na prvním místě seznamu je americký prezident Donald Trump.

Podle jeho slov soudní orgány přijaly usnesení o jejich předvedení před soud a vyhlášení červeného statusu prostřednictvím Interpolu, což znamená, že bezpečnostní orgány po celém světě budou spolupracovat při pátrání a zadržení hledaného podezřelého.

Velitel speciálních sil Kuds Kásim Sulejmání byl zabit letos 3. ledna při útoku Spojených států. Spolu se Sulejmáním zahynulo dalších deset lidí včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku.

Washington svůj krok odůvodnil tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku. Vražda vysoce postaveného generála vyvolala novou vlnu napětí na Blízkém východě.