
„Přítomnost pomníku byla právně zakotvena. Všechny tyto špinavé hrátky nemají s právem nic společného,“ řekla Zacharovová.
„Tady nikdo neměl od začátku program ‚musíme sundat sochu‘, vůbec ne. Když jsme nejdříve řekli Rusům, že jim sochu dáme, třeba na ambasádu, kde bude chráněná, říkali pořád, že máme povinnost sochu chránit, ať k ní postavíme policajty...“
uvedl starosta.
Na soše pak byly umístěny tabulky s vysvětlením, které měly ochránit pomník před vandaly, avšak toto rozhodnutí se Moskvě nezamlouvalo. Uvedené tabulky obsahovaly spekulace na téma účasti maršála Koněva v přípravách vojenské invaze do Československa v roce 1968. V reakci na to pohrozil Kolář, že „pošle Koněva do starého železa“, a přijal později rozhodnutí o odstranění pomníku.
„Pomníky zachovávají smysl a význam, když stojí na místech, kde se odehrávaly historické události, na počest kterých byly postaveny. Nejsou ale vyloučeny jakékoliv varianty v situaci, kdy místní a ústřední úřady odmítají překonání problému,“ první náměstek ministra zahraničí RF Vladimir Titov.
Socha maršála Koněva byla odstraněna v Praze 3. dubna. Vyšetřovací výbor RF zahájil trestní stíhání podle paragrafu Zneuctění symbolů vojenské slávy Ruska, spáchané veřejně. České ministerstvo zahraničních věcí na to odpovědělo, že považuje stíhání svých úředních osob ze strany cizího státu za nepřípustné.
V roce 2017 byla v Česku zrevidována úloha maršála Koněva v dějinách. Kromě údajů o úloze vojevůdce v osvobození Prahy od nacistů v roce 1945 se na pamětní desce na pomníku objevila připomínka o potlačení maďarského povstání v roce 1956 a o přípravách invaze do Československa v roce 1968.