Na začátku svého sobotního postu uvedl, že si vždy vážil lidské statečnosti a síly mravního odkazu Milady Horákové.

„Z toho, co se však pod zástěrkou jejího jména odehrává v současnosti, je mi nevolno. Nemá to nic společné s úctou k Miladě Horákové, ani s pietou u příležitosti 70. výročí její popravy,“ napsal.

On sám to považuje za zneužití. „Je to jen zneužití jejího jména na hysterické ideologické dezinterpretace dějin, se kterými by nemohla a nechtěla mít nic společného,“ pokračoval. Za ono zneužití považuje to, že jsou zde snahy učinit z ní patronku českého kapitalismu, a to je podle něj „nejzvrácenější deformací jejího odkazu“.

Chmelár uvedl, že je šokován tím, že je kampaň „Zavražděná komunisty“ rozvěšená po veřejných budovách a ignoruje tak další popravené v tom stejném procesu.

„Asi se jim nehodí do krámu, že byl mezi nimi i skvělý komunistický filozof Záviš Kalandra, který ve druhé polovině 30. let rázně odsoudil stalinistické čistky a byl za to vyloučen z KSČ. Asi se jim do tohoto příběhu nehodí, že i za tyto odsouzené se přimlouval Albert Einstein. A už vůbec se jim nehodí, že Milada Horáková byla demokratická socialistka a feministka, že sám Einstein napsal esej Proč socialismus, za kterou v období mccarthismu upadl v USA do nemilosti,“ konstatoval.

Podle jeho slov právě ti, kteří za touto kampaní stojí, deformují dějiny tak jako stalinisti, kteří vymazávali lidi z dějin. Závěrem uvedl, že jako protest proti těmto „tupým praktikám“ zveřejnil svůj banner, jak by to vypadalo, pokud bychom si připomínali oběti dnešní vládnoucí třídy. Na banneru, který připojil k příspěvku, se nachází Rosa Luxemburgová, představitelka evropského socialistického a komunistického hnutí židovského původu, s nápisem „zavražděna kapitalisty“.

Kdo byla Milada Horáková?

Milada Horáková byla právnička, poslankyně a bojovnice za práva žen. Její osud však nebyl přívětivý, jelikož byla popravena za vykonstruované spiknutí a velezradu po politickém procesu, a to i přes mnohé přímluvy osobností z celého světa. Horáková byla jedinou českou ženou, kterou popravili při politických procesech v 50. letech. Byla bojovnicí a díky své neústupnosti se stala symbolem odporu proti totalitě komunismu.