Uvádí se, že podobný návrh na toto téma představila skupina senátorů na začátku června. Existence paralelního návrhu obvykle znamená konsenzus v obou komorách o nutnosti přijetí dokumentu, kompromisní verzi je však ještě nutné odsouhlasit.

Návrhy zákona jsou pojmenovány stejně, existují však mezi nimi značné rozdíly. Poslední dokument neobsahuje ta nejpřísnější a nejznatelnější omezení, která jsou obsažena v dřívějším návrhu senátorů Teda Cruze a Jeanne Shaheenové. Může to znamenat, že konečný mezikomorový návrh zákona bude mírnější než verze Senátu.

Nový dokument navrhuje rozšířit rozsah potenciálních sankcí z lodí, které kladou potrubí v hloubce 100 stop (30,5 metrů) pro plynovod Nord Stream 2 či Turecký proud, na lodě, které „jsou zapojeny do pokládky potrubí“ v té stejné hloubce.

Pod tímto termínem se rozumí „příprava místa pokládky, kopání jam pro potrubí, geodetické práce, nakládání kamenů, ohýbání a svařování trubek“.

Podle návrhu zákona se mohou sankce týkat i zahraničních osob, společností a jejich manažerů, kteří poskytují služby v oblasti poskytování finanční záruky, pojištění či pokládky plynovodu. Kromě toho mohou být uloženy proti poskytovatelům služeb a vybavení na „modernizaci nebo instalaci svařovacího zařízení, úpravu nebo dodatečnou výbavu lodí“. Další sankce v návrhu zákona stanoveny nejsou.

Na druhou stranu ten předchozí dokument, který senátoři zavedli začátkem června, předpokládá ještě i omezení pro ty, kteří poskytují služby v oblasti „testování, inspekce a certifikace“ plynovodu. Návrh zákona ze Senátu předpokládá retroaktivitu, tedy zpětnou účinnost. Pakliže bude přijat, ustanovení o sankcích bude platit od prosince roku 2019.

V paralelním návrhu zákona však tato poznámka chybí. Pokud bude tedy schválen, sankce budou hrozit pouze těm společnostem, které poskytovaly tyto služby ode dne přijetí návrhu zákona.

Plynovod Nord Stream 2

Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá položení dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa.

Proti projektu se postavilo několik států, zejména Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Polsko a USA. Obavy Kyjeva jsou spojené se ztrátou příjmů z tranzitu ruského plynu, Washington má zájem na prosazování vlastního LNG na evropském trhu. Pobaltské země a Polsko považují projekt za „politicky motivovaný“.

Moskva, Berlín a Vídeň však opakovaně zdůrazňovaly, že Nord Stream 2 je výhradně komerční projekt, který má za cíl posílit energetickou bezpečnost evropských států.