
Pro schválení návrhu 500miliardového deficitu potřebuje vládní koalice hlasy dalších poslanců, přičemž KSČM její kabinet toleruje. Připomeňme si, že o podpoře schodku jednali tento týden zástupci vlády s částí opozičních stran, a to včetně komunistů. Ti sice zpočátku požadovali deficit nižší, ale po jednáních z tohoto týdne jsou jejich vyjednavači k vládě výrazně smířlivější.
„Původně jsem si myslela, že půjdu do Sněmovny s novelou někdy na podzim, že to spojím s rozpočtem na rok 2021, ale situace se vyvinula rychle a dramaticky. Přibyly další výdaje, se kterými jsme nepočítali. Dneska se situace mění ze dne na den a když se podíváte po jiných zemích
Evropské unie, tak je to všude podobné,“ prohlásila.
Na otázku, jak došla k aktuálnímu číslu 500 miliard korun, Schillerová odpověděla, že za prvé taková částka byla zvolena tak, aby úpravu nemusela do konce roku předkládat Sněmovně znovu.
„Spočítali jsme to tak, že jsme vzali poslední makroekonomickou predikci, která byla z dubna, když jsem šla s první novelou, a k tomu jsme přičetli všechna naše diskreční opatření, to znamená různé daňové úlevy a všechna opatření na příjmové straně, která jsme zavedli. A tento propad příjmů pro rok 2020 jsme odhadli na 213,3 miliardy, ale to je velmi hrubý odhad. Potom jsme provedli odhad výdajů, s nimiž počítáme, že by ještě mohly nastat, a odhadli jsme je asi na 246,6 miliardy. K tomu si musíte přičíst 40 miliard, které byly jako schodek plánované původně, a jste na 500 miliardách,“ vysvětlila.
Ministryně v rozhovoru poukázala na to, že velká část rozpočtu má jít na investice, konkrétně podpoření dotačních programů a investice v dopravní infrastruktuře.
„Dáváme peníze na projekty, které jsou připravené, kde jen chyběly peníze a kde ministr průmyslu a dopravy
Karel Havlíček nemohl uzavírat smlouvy, protože neměl finanční krytí. Není to prázdné slovo, my se skutečně chceme krizí proinvestovat,“ uvedla.
„Využíváme určitého polštáře, který jsme si vytvořili. Opozice sice říká něco jiného, ale za výsledky mluví tvrdá čísla. Díky tomu, že jsme dobře hospodařili, jsme před touto krizí měli veřejné finance třetí čtvrté nejzdravější v Evropě, zadlužení třetí nejnižší,“ sdělila.
Vysvětlila také, jak její ministerstvo plánuje jednat v době krize.
„Prosadili jsme novelu zákona o ČNB, díky které může ČNB vstoupit na sekundární finanční trh, což náš finanční trh velice oživilo. Půjčujeme si za úrok 1,2 procenta, což je lepší než před pandemií, a poptávka je neustále vyšší, než jsme ochotni nabízet. To znamená, že když všechny tyto zdroje zapojíme, a tady je teď jednoznačně výhodou i to, že nemáme euro, tak se z toho ČR může dostat poměrně dobře a rychle. Z pohledu rozpočtu pak počítáme se sedmiletou konsolidací, tedy že do stavu veřejných financí, který byl před pandemií, bychom se dostali v roce 2028,“ předpovídala.
Ministerstvo financí v novém návrhu počítá s celkovými příjmy rozpočtu 1,365 bilionu korun a s výdaji 1,865 bilionu korun. Státní dluh by se měl ke konci letošního roku kvůli vyššímu schodku zvýšit na zhruba 2,1 bilionu korun.