
Prezident rovněž prohlásil, že Egypt obdržel přímé hrozby od „teroristických žoldáků a domobranců“ podporovaných v Libyi, proto je od dnešního dne jakýkoli vojenský zásah ze strany Káhiry legitimní.
Náměstek amerického ministra pro záležitosti Blízkého východu David Schenker obvinil Rusko ze zasahování do libyjských záležitostí, které, jak řekl, „vyprovokovalo tureckou intervenci“.
Rusko odmítá obvinění USA ze zásahů do libyjských záležitostí a vyjadřuje svůj zájem na vyřešení konfliktu. Ruský náměstek ministra zahraničních věcí Michail Bogdanov již dříve vyvracel prohlášení zahraničních zdrojů, včetně ministerstva zahraničí USA, o přítomnosti členů Wagnerovy soukromé vojenské společnosti v Libyi a jejich účasti v bojích na straně maršála Chalífy Haftara. Bogdanov prohlásil, že tato informace je založena na falešných údajích často pochybných zdrojů, které mají přímý zájem na podpoře odpůrců Haftara.
V roce 2011 vypukla v Libyi občanská válka. Po svržení a zavraždění libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 Libye prakticky přestala fungovat jako jednotný stát. V zemi nyní panuje dvojvládí. Parlament zvolený lidmi zasedá na východě a na západě, v hlavním městě Tripolisu, je u moci Vláda národní jednoty v čele s Fayezem Sarrajem, vytvořená s podporou OSN a Evropské unie. Úřady východní části země jednají nezávisle na Tripolisu a spolupracují s Libyjskou národní armádou vedenou maršálem Chalífou Haftarem, který se od dubna 2019 nepřestává pokoušet o dobytí Tripolisu.