
Evropská unie je nyní nucena hledat nové zdroje financování, aby se mohla zotavit z dopadů celosvětové krize způsobené pandemií koronaviru. A za tímto účelem jsou pro daňové úřady v evropských zemích obzvláště přitažlivé právě digitální společnosti.
Za prvé, takové společnosti v průměru platí daně v Evropě se sníženou sazbou ve srovnání s většinou podniků – 9,5 procenta ve srovnání s 23,2. Za druhé, tyto společnosti byly následky krize postiženy nejméně, přičemž mnohé z nich byly dokonce schopné na situaci i vydělat.
Spojené státy se však proti české iniciativě postavily, kvůli čemuž již zahájily vyšetřování naší země, které může skončit zavedením cla na české zboží. Co se týče oblastí, kterých by se to mohlo týkat, zmiňme, že Česko vyváží do USA letecké motory, zdravotnická zařízení, mikroskopy, stroje automatického zpracování dat, ocelové trubky či pneumatiky. Nezanedbatelnou oblastí je také oblast cestovního ruchu, jelikož Američané představují pátou nejpočetnější skupinu zahraničních turistů v ČR. Jejich počet v posledních letech stoupá.
Kromě Česka se má vyšetřování dotknout i dalších zemí, které podobnou daň již zavedly či plánují zavést. Ovšem Francii jako jedné z prvních zemí, která iniciativu dovedla do konce, Washington vyhrožoval zavedením cel na některé zboží již dávno. A tak na konci ledna oznámil francouzský ministr financí Bruno Le Maire, že se země dohodly na tom, jak se vyřeší zdanění digitální ekonomiky. Francie tak odložila výběr digitální daně na konec roku a USA na oplátku prozatím nezavedou odvetná cla.