Na začátku roku 2019 vlastnily jaderné mocnosti, USA, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a KLDR, 13 400 kusů jaderných zbraní. Je to o čtyři stovky méně než na začátku roku 2018, tenkrát měly 13 865 kusů. Z toho 1800 je ve stavu zvýšené bojové pohotovosti a dalších 3 720 jsou skladovány v pohotovostních jednotkách.

Na Rusko a USA připadá přes 90 % světových jaderných zbraní. Experti se obávají, že se situace se snížením jaderných zbraní může zhoršit, když se Moskva a Washington nedokážou domluvit na prodloužení smlouvy o omezení strategických útočných zbraní (START III).

„Kvůli slepé uličce v prodloužení smlouvy START III (…) vzniká předpoklad, že se doba bilaterálních dohod o kontrole jaderných zbraní mezi Ruskem a USA chýlí ke konci,“

řekl vedoucí projektu jaderného odzbrojení, kontroly nad zbrojením a nešíření SIPRI Shannon Kyle.

Podle jeho názoru může ztráta klíčových komunikačních kanálů mezi státy vést k novému závodu v jaderném zbrojení.

V únoru 2021 vyprší termín platnosti smlouvy START III. Když se Washington a Moskva dohodnou na jejím prodloužení, může se situace ze slepé uličky dostat. Experti mají za to, že zatím není vidět žádný pokrok: USA se snaží dosáhnout shody.

USA učinily prohlášení, že uvažují o prodloužení smlouvy o omezení strategických útočných zbraní (START III) s Ruskem, která vyprší v roce 2021, avšak navrhují její rozšíření o nové zbraně, jež nejsou uvedeny v nynější smlouvě. V prohlášení také stojí, že za účelem prodloužení smlouvy má Moskva přesvědčit Čínu, aby „usedla k jednacímu stolu“. Jedním z hlavních problémů s novou smlouvou START je právě fakt, že se jí neúčastní Peking.

Smlouva o snížení strategických útočných zbraní (START III) byla podepsána v roce 2010 tehdejšími prezidenty RF a USA Dmitrijem Medveděvem a Barackem Obamou. Nabyla platnosti v roce 2011 a její termín vyprší v únoru 2021.