
Předmětem dnešního jednání byla diskuse o víceletém finančním rámci na období 2021 – 2027. Rovněž se zabývali otevíráním hranic a obnovou turistického ruchu.
„Chudší země by neměly doplácet na ty bohatší,“ uvedl.
Podle slov maďarského premiéra Viktora Orbána si Maďaři myslí, že se peníze musí nejdříve vydělat a až potom utratit. „Pokud někdo myslí jinak, musí za to nést odpovědnost sám. (…)To, že bohatší země by měly dostat víc, je morálně nepřijatelné, nemůže to tak zůstat,“ dodal.
Co se týče samotného fondu obnovy, všichni čtyři premiéři si myslí, že je to dobrý krok, jelikož Evropa investice potřebuje. Polský premiér Mateusz Morawiecki však konstatoval, že při vydávání finančních prostředků je nutná pružnost.
Babiš dodal, že hlavním kritériem během rozdělování by měl být propad HDP a porovnávat by se mělo i to, kolik prostředků ze země odejde zemím investorům.
„Oni ty zisky realizují u nás, ale kapitál od nás odtéká a prospěch z něj mají jiní,“ vysvětlil Morawiecki.
Připomeňme, že německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron přišli se záměrem vytvořit evropský program na hospodářskou obnovu po krizi způsobené novým typem koronaviru. Tento návrh předpokládá, že podporu z fondu mají dostávat země a sektory, které byly pandemií nejhůře postiženy. Na vzniku fondu se přitom musí dohodnout všechny země sedmadvacítky.
Dále pak Babišovi na zmiňovaném návrhu například vadí, že by peníze měly jít přednostně nejvíce postiženým zemím. Z toho dle něj vyplývá, že Česko nemůže být trestáno za to, že situaci s koronavirem zvládlo relativně dobře, jelikož zareagovalo rychle.
„Bylo by nespravedlivé, kdybychom kvůli tomu, že jsme byli úspěšní, byli penalizováni,“ myslí si premiér.