„Naštěstí nebyla pandemie tak hrozná jako svého času španělská chřipka. To říkám proto, že pochybuji o dostatečné odolnosti společností západního typu. Podle mého názoru existuje celá řada důkazů pokračující dekandence naší civilizace. A ta je tudíž v klesající míře zatížitelná. Jen pár příkladů: Na jedné straně stojí vyčerpaná růstová energie hospodářství a končící globalizace a na druhé straně propadla část světových hospodářských vůdců bezmezné a ve své podstatě zvrácené hrabivosti. Jako by nechápali, že tak vytvářejí potenciál zoufalé zloby v těch lidech, kteří sotva přežijí do konce měsíce,“ prohlásil politolog v rozhovoru pro Parlamentní listy.

Podle jeho názoru se projevuje i iracionální chování mládeže. Poukázal na nezbytnost vládnout znalostmi místo politicky korektních formulí.

„Také část mládeže se chová iracionálně. Požaduje nemožné, a to včera, a sama se chystá pohodlně zařídit v neproduktivních sociálněvědních povoláních. Blahobyt ale vzniká v reálné ekonomice, kde se člověk ušpiní a ve které je třeba umět matematiku podstatně lépe než politicky korektně generovat,“ dodal Petr Robejšek s tím, že dospělí, kteří by měli stabilizovat společnost, ji naopak svým chováním dále rozvracejí. Západ se údajně s problémy, které stojí za dveřmi, nedokáže náležitě vypořádat.

„A takhle by se dalo pokračovat dál v popisu společnosti, která stojí na prahu dramatických hospodářských a politických zvratů, s nimiž se ale v jejím stavu jen těžko rozumně vypořádá,“ zmínil.

Petr Robejšek v rozhovoru rovněž zmínil roli národního státu. Ta je prý na pozadí pandemie nenahraditelná.

„Pandemie tedy dokázala, že národní státy nejsou dávno mrtvé a jejich posmrtné ostatky rozprašuje dějinami svěží vánek evropské integrace. Pravý opak je pravdou: EU je nejvýše (a zatím špatně fungující) spolek ekonomik a nikdy nebyla a nebude spolkem národů,“ uvedl politolog na adresu kritiků koncepce národního státu.

Situace okolo koronaviru na úrovni ekonomiky, podle jeho slov, zpochybnila neoliberální hospodářství a jeho doktríny.

„K neoliberální věrouce patří na stěžejním místě tvrzení o tom, že se stát nemá do ekonomiky a života společnosti vůbec vměšovat, protože trh všechno zařídí. Ale pak najednou chybějí roušky proti virům a miliardy proti konkurzům, a hned se volá po státu,“ prohlásil vlivný politolog, jenž následně podrobil kritice privatizaci. Konkrétně prý privatizované zdravotnictví v měřítkách celého kontinentu neobstálo tváří v tvář složité situaci.

„Další mylný předpoklad neoliberalismu je, že se na světovém trhu dá cokoliv a kdykoliv koupit. To byla účelová lež již před koronou a v jejím průběhu nepochybně stála životy. Je chyba nechat ve jménu úspory a efektivity vzniknout monopoly nebo oligopoly, které fungují jen za dobrého počasí,“ dodal k rozhovoru o ekonomice, jež by prý měla být mnohem více řízena politikou, a ne naopak, kdy je politika pouze přívěškem snahy o maximalizaci ekonomických výhod.

Pomoc EU

Evropská unie chce poskytnout 750 miliard euro na pomoc evropským subjektům zotavit se po koronavirové krizi. Ozývají se ale i kritické hlasy upozorňující na skutečnost, že právě tato pomoc může v budoucnosti udělat velké škody.

„Slovo injekce naznačuje, že by to mělo být lékem. Celý plán je prezentován jako lék proti koronavirové krizi. Ve skutečnosti se jedná o gigantický systém grantů a dotací, které nemají nic společného se současnou krizí, a problémy jižní Evropy neskončí. Zároveň přinesou obrovskou zadluženost a nové daně v již zdaněné Evropě," prohlásil hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný.