Schneider ve svém komentáři pro Prvnizpravy.cz připomíná, proč je Tchaj-wan sporným subjektem mezinárodních vztahů.

„Předseda Senátu se rozhodl navštívit Tchaj-wan, přičemž z hlediska principů (a k principům se Vystrčil hlásí!) naší zahraniční politiky ale už od dob vlády Vystrčilových kolegů z ODS a prezidenta Havla platí zásada ‚jedné Číny`. Tchaj-wan je velmi sporným subjektem mezinárodních vztahů, protože politiku jedné Číny uznává i Evropská unie a Spojené státy. Politiku jedné Číny ostatně uznává i Tchaj-wan, i když jeho pojetí je z hlediska pevninské Číny poněkud výstřední,“ uvedl Schneider s tím, že i když se Vystrčil brání, že nic nepodniká proti této zásadě zahraniční politiky ČR, stejně by měl uvést, kdy hodlá kvůli vybalancování navštívit i pevninskou Čínu.

„Protože jinak by všechno svědčilo o tom, že jím reprezentovaný Senát se rozhodl dělat samostatnou zahraniční politiku, přestože nic v kompetenčním zákoně mu takovou možnost nedává, a instituce, jak známo zřejmě všem, kromě některých senátorů, nesmějí dělat nic, co jim neukládá zákon,“ vysvětlil.

Dále Schneider poukázal na nejasnosti ve výrocích předsedy. „Předseda Senátu Miloš Vystrčil si navíc dělá šoufky z lidí, protože jedním dechem říká, že musíme držet principy hodnoty a nesmíme počítat grošíky – a hned mluví o tom, jaké kšefty by se daly na Tchaj-wanu udělat, a kolik toho Tchaj-wan investoval u nás, že ekonomické ukazatele hovoří spíše než pro spolupráci s Čínou pro spolupráci s Tchaj-wanem, a jak by se to všechno mohlo ještě zlepšit. Jediné vysvětlení nabízí fakt, že přitom nepočítal grošíky, ale dolary,“ prohlásil.

Než Schneider skončil, připomněl ještě televizní debatu s Tomio Okamurou, ve které Vystrčil podle jeho slov „trpěl samozápaly a nebyl k utišení“. „Naprosto bez důkazů napadl Čínu, že je původcem úniku koronaviru (aniž by zmínil americké financování inkriminované laboratoře ve Wu-chanu), a vášnivě hovořil o nutnosti zachovat rovnou páteř a nepodlehnout čínskému vyhrožování. Srovnatelné americké vyhrožování ohledně nepěkných důsledků, které by mělo naše zvýšené zdanění internetových gigantů, zřejmě Vystrčilovi ani nepřišlo na mysl, možná ho považuje za přátelskou radu (analogicky situaci, kdy vojenská okupace některým ideologicky vymaštěným myslím připadala jako ‚bratrská pomoc`),“ popsal debatu Schneider.

„Rozbíječská a oportunistická Vystrčilova avantýra je velmi zajímavým příspěvkem k tvrzení, že Rusko dělá všechno pro to, aby rozklížilo a naklínovalo jednotu Západu. Ten svou politiku jedné Číny vyjádřil a netorpéduje ji. Otázkou tedy je, komu je ku prospěchu to třeštění komunálních a senátních politiků!“ podotkl.