„Rusko potvrzuje svou sílu, hodně investuje do svých vojenských schopností, zejména do jaderných kapacit, a to vše na pozadí krize Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu... Reagujeme na to a nenechali jsme nikoho na pochybách, že aliance je připravena bránit své spojence. Ale Rusko je náš soused, nezmizí, jsme přesvědčeni, že je nutné vést dialog s Ruskem, zejména o otázce kontroly zbraní. A jako norský politik vím, že je možné vyjednávat s Ruskem, je možné uzavírat dohody,“ řekl Stoltenberg při prezentaci strategie NATO na období do roku 2030 #NATO 2030.

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (IRBM) byla ukončena 2. srpna roku 2019 z iniciativy Spojených států. Rusko také pozastavilo svou účast ve smlouvě.

Napětí u ruských hranic

Spojené státy a jejich spojenci ze Severoatlantické aliance v poslední době prudce zvýšily svou vojenskou aktivitu poblíž hranic Ruska, Moskva navrhuje snížit napětí. Uvedl to generálplukovník Sergej Rudskoj, šéf Hlavního operačního ředitelství Generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace.

V této souvislostí upozornil na zintenzivnění činnosti amerického a aliančního námořnictva a letectva. Podle něj se v dubnu a květnu výrazně zvýšil počet letů amerických strategických bombardérů poblíž hranic Ruska a dálkové letectvo USA poprvé vykonalo let nad územím Ukrajiny.

„Zintenzivnil se letecký průzkum v Baltském, Černém a východním Středozemním moři,“ řekl.

NATO se stává aktivnější i na Arktidě, poznamenávají ruští vojáci. Poprvé od konce studené války a zároveň v předvečer oslav 75. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce v Rusku se v Barentsově moři uskutečnila cvičení sjednocených námořních sil Severoatlantické aliance.

Zmínil také, že NATO pokračuje budovat protiraketovou obrannou infrastrukturu v Polsku, a to jako dodatek k podobným zařízením v Rumunsku, zároveň modernizuje radar Globus III v norském městě Vardø za účelem rozšíření schopností monitorovat ruské území.

USA odstoupily od Smlouvy o otevřeném nebi (OST)

Prezident Donald Trump 21. května oznámil, že USA kvůli údajnému porušení dohody ze strany Ruska odstoupí od Smlouvy o otevřeném nebi. Moskva obvinění popírá a zdůrazňuje, že má v úmyslu dále plně dodržovat ustanovení smlouvy.

Krok Washingtonu čelil kritice i v rámci Evropské unie. Své politování vyjádřily také Česko a Slovensko, v prohlášení obou států však stojí, že důvody Washingtonu chápou.

Smlouva o otevřeném nebi, která byla podepsána v roce 1992 a vstoupila v platnost v roce 2002, stanoví provádění programu neozbrojených leteckých dohledových letů na celém území 34 členských států.