Rafajovi vadí, že Matovič při příležitosti stého výročí podpisu Trianonské mírové smlouvy přijal na Bratislavském hradě sto zástupců maďarské menšiny. Tímto podle něj premiér legitimizoval maďarský iredentismus.

„Svou aktivitou, i honosným místem velmi symbolického šabatu na Bratislavském hradě s rafinovaně symbolickým počtem pozvaných hostů (100 = 100 let od Trianonu) bez ohledu na jeho neuvážená slova k historii, o které zjevně nic neví, neboť jako každého narcise jej láká ‚psát budoucnost‘ a dostat se tak později sám do dějin (pokud by se to stalo, byla by to smutná historie), legitimizoval na nejvyšší státní úrovni iredentistický svátek ‚Den národní soudružnosti‘,“ míní Rafaj.

Maďarsko si od roku 2010 připomíná Den národní soudržnosti, který odkazuje na podpis Trianonské smlouvy na závěr mírové konference ve Versailles v roce 1920. Kvůli ní tehdejší Uhersko přišlo o dvě třetiny území a v cizích zemích se ocitly přes tři miliony Maďarů.

Rafaj dále cituje text příslušného zákona, který Den národní soudružnosti ustanovil:

„Každý příslušník a každá komunita maďarství, jež se ocitli pod vládou vícerých států, je součástí jednotného maďarského národa, jehož soudružnost mimo státní hranice je skutečností a zároveň klíčovým prvkem osobní a kolektivní identity Maďarů.“

Rafaj dále upozornil, že vlivný maďarský deník napsal, že Matovič přijal „zástupce maďarské komunity“, což má podle bývalého poslance dokazovat iredentistický charakter sešlosti:

„Nejde o chybu, ani o synonymum, ale o přesně cílenou jazykovou salámovou metodu iredenty.“

Setkání na Hradě

Akci premiér Matovič pojmenoval „Minulost jsme nepsali, budoucnost máme v našich rukou“ a měla za cíl vyjádřit úctu, vděk a pochopení slovenských občanů vůči maďarské komunitě.

„Považoval jsem za důležité v předvečer tak významného dne (výročí podpisu Trianonské mírové smlouvy, pozn. red.) jménem vlády, kterou vedu, dát pocítit těmto lidem, že si už nechceme víc vyhazovat na oči křivdy z minulosti z jedné či druhé strany. Považoval jsem za důležité vyslat signál, že nejsme nepřátelé, že jsme si blízcí bratři, ačkoli nás matky naučili mluvit jiným jazykem,“ prohlásil Matovič.

Pozitivní atmosféru setkání ale narušila iniciativa mimoparlamentní Strany maďarské komunity (SMK), která Matovičovi předala Memorandum maďarské komunity, ve kterém požaduje uznání Maďarů jako svébytného národa v rámci Slovenska, faktickou autonomii s používáním vlastních národních symbolů a jazyka na úřadech i změnu preambule ústavy. Větu začínající „My, národ slovenský“ by měla nahradit fráze „My, občané Slovenské republiky“.

Ačkoli sám Matovič označil toto memorandum za provokaci, Rafaj ho kritizuje za to, že fakticky uznal maďarskou interpretaci podpisu Trianonské smlouvy jako „traumatu“, přestože by se měl jako „slovenský premiér radovat a oslavovat“.

„Slovenský premiér ponížil památku všech slovenských buditelů i obyčejných čestných a hrdých Slováků, kteří v historii nesklonili hlavu ani záda, dokonce ani pod tím uherským bičem…“ konstatoval Rafaj. „Premiér Matovič udělal kardinálně chybný krok, který nás může strhnout do propasti,“ doplnil.

Za setkání na Bratislavském hradě Matoviče dříve odsoudili i politik a historik Anton Hrnko či poslanec Směru Ľuboš Blaha, který o premiérovi napsal, že „je milimetr od vlastizrady“.

Průzkum společnosti Pew Research Center z loňského roku zjistil, že až 67 % Maďarů souhlasí s tvrzením, že by některé části sousedních zemí měly patřit Maďarsku.