V těchto dnech noviny Politico bez uvádění podrobností napsaly, že Nord Stream 2 byl předmětem diskuse v posledním rozhovoru Trumpa s Merkelovou. Ve své knize Parametry postamerického světového řádu jste uvedl, že záměr USA zabránit realizaci programu Nord Stream 2 ukázal, že EU je pro Washington něco jako zadní dvorek a posílení vztahů EU s Ruskem je nejhorší noční můrou Washingtonu.

Proč se Nord Stream 2 tak nelíbí USA? Jaké nebezpečí pro ně představuje? Vždyť podle prohlášení některých evropských činitelů je americký LNG skutečně výhodnější. Například v srpnu 2019 Maciej Wozniak, místopředseda představenstva polské státní společnosti PGNiG, říkal, že americký LNG dodávaný tankery stojí Polsko o 20-30 % méně než ruský zemní plyn.

V takové velké hře nemůže být prostor pro emocionální pojmy typu „líbí se“. Nord Stream 2 je nebezpečný nejen kvůli jeho ekonomickým výhodám, které již byly mnohokrát prokázány. Tento projekt je součástí velmi rozsáhlého a hlubokého procesu, protože ukazuje důvěru na ekonomické úrovni, ukazuje předvídatelnost a důslednost a také schopnost odolávat nátlaku. A to již souvisí s emocemi, protože vytvořená důvěra povede ke spolupráci ve všech ostatních oblastech. Právě v tom je strach Washingtonu povědomím o historické, kulturní a ekonomické blízkosti Evropy a Ruska. Rusko je odsouzeno k odlišnosti, ale je stejně evropské jako Francie, Německo nebo Bulharsko. Nord Stream 2 je ekonomický projekt, špička ledovce. A to, co není na první pohled vidět, je stejně důležité. Otázka zkapalněného plynu je hračka k odpoutávání pozornosti. Je důležité si uvědomit, že společnosti obchodující se zkapalněným plynem jsou jak ve Spojených státech, tak i v Rusku.

Nemyslíte si, že EU, alespoň na deklarativní úrovni, nebude ochotna k radikálnímu sblížení s Ruskem, dokud nebudou vyřešeny otázky Krymu a Donbasu? Argumentace obou stran (RF a EU) je dobře známá, opakuje se už šest let, ale žádný zvláštní pokrok nebyl zaznamenán.

EU je silně závislá na svém atlantickém partnerovi, o tom se již hovořilo mnohokrát, a to jak na hospodářské, tak i na vojenské úrovni. Unie se snaží najít cestu nejmenšího odporu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.  Na praktické úrovni byla otázka Krymu vyřešena. Problém spočívá v tom, aby EU nepropásla historický okamžik, který nyní pozorujeme, konkrétně okamžik praktického přeformátování světového řádu. V této situaci byste se neměli řídit strachem, ale nyní je to, bohužel, přesně tak. Krize s covidem-19 ukázala, že EU není vůbec tak jednotná, jak byla dříve prezentována. EU se bohužel nedostala mezi tři světové mocnosti, které budou stavět postamerický světový řád. EU může hrát velmi důležitou regionální, ale nikoli celosvětovou roli. Bohužel, rány léčí nejen čas, je nutná i vůle a činnost a strach není nejlepším poradcem.

V těchto dnech bulharský premiér Bojko Borisov a srbský prezident Alexander Vučić zkontrolovali pokládku Tureckého proudu a Borisov vyjádřil naději, že bulharská část bude hotová do konce roku. Uvedl, že výstavba plynovodu je prováděna v souladu se všemi požadavky EU. Dříve byly USA i proti tomuto projektu. Zejména americký náměstek ministra zahraničí pro politické záležitosti David Hale prohlašoval, že Moskva využívá energetické zdroje jako politický nástroj, kterým se snaží rozdělit Evropu. Chápeme to správně, že ruský plyn má schopnost rozdělovat národy a americký LNG - sjednocovat?

Balkánský proud, jak bylo nazváno pokračování plynovodu po Turecku, je nyní úspěšně realizován. Zde se opět vracíme k většímu problému USA, popsanému v otázce o Nord Stream 2. Není to plyn, který rozděluje národy, ale vnucování vlastní vůle jiným zemím. Právě to vedlo k tomu stavu ve světě, v němž jsme svědky nového konfliktu, „USA proti všem ostatním“. Historie zná různé typy konfliktů: Východ-Západ, barbarství-civilizace, demokracie-komunismus atd., ale podezření a nedůvěra k jedné zemi vytvořily konflikt „USA proti všem ostatním“. A mohou si za to samy - kvůli nedostatku moudrosti ve své elitě, který je pozorován posledních 30 let, kvůli všem konfliktním zónám a místním konfliktům.

Zdá se, že Ameriku nyní EU moc nezajímá. Máme na mysli protesty spojené s vraždou Afroameričana George Floyda. Trump nazývá protesty teroristickými činy, jeho popularita klesá. Budou tyto protesty stát Trumpa prezidentské křeslo? Připomeňme, že během poslední kampaně byl také v pozici dohánějícího ...

Nemyslím si, že to, co se děje uvnitř Spojených států, pozastaví aktivitu země za jejími hranicemi. Spíš naopak: čím větší je vnitřní nestabilita, tím agresivnější je zahraniční politika. Vlastní nestabilita a vnitřní slabost se projevují v použití síly - stejně jako v případě lidí. Představujeme zde mnohem úspěšnější příklad koexistence různých etnických skupin než ve Spojených státech, ale k tomu došlo díky skutečnosti, že jsme už bolest zažili, cena alternativy je známá. Nemám na mysli problém s migranty ze zdevastovaného Středního východu a možné nebezpečí, které to může znamenat pro Evropu. A když se podíváte na Sofii, hlavní město Bulharska, nebo na jiné bulharské či ruské město, na nevelkém území můžete vidět kostely, mešity, synagogy, arménské církve atd. Na příkladu Spojených států vidíme mocnou zemi, která má obrovský vliv ve všech oblastech života, ale uvnitř trpí a teprve nyní si začíná něco uvědomovat a prožívat. V průběhu let jsme mohli ve Spojených státech vidět mnoho příkladů nejrůznější rasové diskriminace - proti Afroameričanům, proti Hispáncům, dokonce i proti bělochům. Problém je zde hlubší: sociální, společenský a dokonce administrativní. Byla to otázka času, než dojde k výbuchu. A tato exploze nebude jediná, nyní budou čelit řadě vzájemně souvisejících problémů. Byl zapotřebí katalyzátor a tím se stal koronavirus, který nejprve omezil společnost v prostoru, a pak jsme uviděli něco podobného fyzikálnímu zákonu: jestliže balónek naplněný vzduchem ponoříme do vody a pak ho pustíme, je vymrštěn silou na povrch. Pokud jde o Trumpovy šance, věřím, že v takovém okamžiku zkoušek, jako je nyní, dá kolektivní psychika přednost před rizikem, že narazí na nový, ještě větší chaos, spolehlivosti známého řízení, a to bez ohledu na jeho nedostatky.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.