Fotografickou výstavu pořádala ruská ambasáda spolu s meziparlamentní skupinou přátelství Ruská federace – Česká republika. Výstava, kterou zahájil ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij a místopředseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), zahrnovala dobové fotografie a dokumenty ze sbírek ruských archívů, včetně těch, které měly status přísně tajné. Její obsah se však příliš nezamlouval Deníku N.

„Faktické nepravdy a míra glorifikace sovětských vojsk však jako by budily dojem zkoušky, co si čeští politici na domácím hřišti nechají líbit,“

napsal novinář.

Nejvíce mu vadila mapa, která zachycuje vojenské operace v období mezi 1. zářím 1939, kdy Německo zaútočilo na Polsko, a 22. červnem 1941, kdy byl napaden Sovětský svaz. Podle mapové legendy byla totiž Velká Británie „satelitem fašistického Německa“.

„Když něco uspořádá SPD ve spolupráci s velvyslanectvím Ruské federace v Česku, tak výsledek nemůže být jiný, než ubohý…“ komentoval výstavu například politický geograf Michael Romancov.

Po tomto skandálním odhalení však sám novinář dále v textu uznal, že šlo pouze o tiskovou chybu. V české legendě totiž chyběl řádek, kvůli čemuž se posunuly jednotlivé položky. Tikovou chybou tak nebyla postihnuta pouze Velká Británie, ale i Irsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Turecko, které byly označeny jako napadené země, zatímco ve skutečnosti byly neutrální.

„Při tisku panelu došlo k záměně barvy u legendy překladu. Tato chyba byla okamžitě napravena a velice se všem omlouvám,“ řekl Deníku N Jaroslav Holík (SPD), který se spolupodílel na organizaci výstavy.

V pdf verzi, v níž je možné prohlédnout si všechny fotografie a na kterou odkazuje ruské velvyslanectví, je mapa uvedena se správnými popisky. Velká Británie je tak zemí, která byla napadena agresorem. Vedle je fotografie z období bitvy o Británii, kdy německé Luftwaffe podnikalo letecké útoky proti britským ostrovům.

Deníku N dále vadí, že výstava nezmiňuje pakt Ribbentrop-Molotov, včetně jeho tajného dodatku, díky kterému se hranice Sovětského svazu posunuly na západ, a to na úkor zemí východní Evropy.

„Sovětský voják nepřišel do Evropy jako mstitel, ale jako voják osvoboditel a cenou vlastního života splnil vznešenou povinnost a humanitární poslání ve jménu míru a svobody,“ stojí v textu výstavy. Listu ale vadilo, že výstava nezmiňovala politické represe, které začaly ve východním bloku.

Pomoc Československu

Výstava se dále věnovala účasti Sovětského svazu na osvobozování Československa, včetně pomoci Slovenskému národnímu povstání i Pražskému povstání. V bojích na území Československa padlo 140 tisíc vojáků a půl milionu jich bylo zraněno.

„Drtivá většina obyvatel Čech a Moravy uvítala Rudou armádu nadšeně a radostně. Češi berou sovětské vojáky jako bratry osvoboditele od německo-fašistického jha. Příchod Rudé armády do Prahy se stal všelidovým svátkem. Mnozí Češi zároveň s vyjádřením svého uznání a vděčnosti za osvobození od německého otroctví projevují přání dále posílit vztahy s ruským národem a sovětskou vládou… Obyvatelstvo Československa jeví obrovský zájem o Sovětský svaz a jeho hospodářský a politický život. Mnoho lidí se učí rusky,“ stálo v hlášení o situaci v Československu zaslaném dne 10. června 1945 náměstkovi lidového komisaře pro obranu SSSR Nikolaji Bulganiovi.

Kromě hrdinství sovětských vojáků výstava zahrnovala i působení československých jednotek pod velením generála Ludvíka Svobody. Podrobněji se jeho osudu věnoval ve svém vystoupení Tomio Okamura, který připomněl jeho účast v československých legiích v průběhu 1. světové války i jeho vězení v Sovětském svazu v roce 1941, kdy byl odsouzen k trestu smrti, avšak byl nakonec propuštěn.

„Ludvík Svoboda si ten zážitek uchoval po celý život. Setkal se s válečnou krutostí, ale současně poznal i druhou stránku věci: Rusové nakonec mohou být ‚rozumní‘, dá se s nimi mluvit, byť situace vypadá i velice špatně,“ pronesl Okamura.

V bojích za svou zemi padlo 2 tisíce československých vojáků a 9 tisíc jich bylo zraněno.

Omluva za Mnichov

Začátkem května při příležitosti oslav 75. výročí vítězství nad nacistickým Německem ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že by se západní země měly omluvit za rozdělení Československa, ke kterému došlo na základě mnichovské dohody z 30. září 1938.

„Sovětský svaz ve skutečnosti na konci osmdesátých let odsoudil tajnou část paktu Molotov-Ribbentrop. No a proč by dnes naši kolegové nemohli udělat to stejné a odsoudit toto rozdělení Československa?“ řekl Putin ve filmu Andreje Kondrašova Válka za památku, který byl uveden na ruské televizní stanici Rossija 1.