Ve čtvrtek v podvečer byly dokončeny hlavní práce na stavbě napodobeniny mariánského sloupu. Váňa spolu se svým týmem na stavbě pracovali od rána a dvoumetrovou sochu Panny Marie na vrchol dříku umístili před šestnáctou hodinou.

Základy sloupu se ale na náměstí objevily už dříve, a to když pražské zastupitelstvo v polovině února s obnovením památky vyjádřilo souhlas. Samotná socha Panny Marie od roku 2004 stála u nedalekého Týnského chrámu.

Váňa na svém díle pracoval dlouhých 23 let a ocenil, že se návrat sloupu nakonec podařilo dohodnout.

„Moje babička, která se dožila přes 90 let a zažila stržení sloupu, mi říkala, že až jednou bude sloup postaven, tak bude na světě lépe. A já, když jsem to dneska viděl, tak si myslím, že na světě o trošku lépe je,“ řekl Váňa ČTK.

Podle něj zbývá dokončit ještě drobné práce, které zahrnují umístění dlažby mezi balustrádou a soklem či osazení jalového schodu, který vyrovná svažující se dlažbu na náměstí přesně do úrovně spodního schodu.

Do prázdného prostoru ve střední části sloupu pak bude uchycen obrázek panny Marie, ke kterému se lidé chodívali modlit. Kolem něj budou osazeny kovové mříže. Celé dílo má byt dokončeno do 15. srpna.

Sloup je vysoký téměř 16 metrů. V nárožích soklu jsou čtyři sochy andělů symbolizující čtyři ctnosti.

Kontroverzní stavba

Dříve pražští zastupitelé několikrát návrat sloupu odmítli. Až koncem letošního ledna se v zastupitelstvu našla většina k revokaci původního nesouhlasného stanoviska města. Řada Pražáků se stavbou napodobeniny nesouhlasí a vznikly proti ní i petice.

Naopak návrat mariánského sloupu podporuje kardinál Dominik Duka.

„Tento Mariánský sloup, tak jak byl obnoven, nám svou historií připomíná, že nemůžeme jít cestou vítězství jednoho, které způsobí porážku druhého; cestou, která jednomu může dát privilegia a druhému upírá i potřebná základní práva,“ uvedl Duka.

„Období koronaviru, kterým jsme prošli, je pro nás určitá připomínka, že právě tyto Mariánské sloupy byly vždy symbolem záchrany před válečným nebezpečím, ale také i před nebezpečím zhoubných infekčních nemocí. Můžeme také poznat, že to je poděkování a projev úcty a solidarity těm, kteří onemocněli touto nemocí, ale je to také projev úcty a díků všem těm, kteří jakýmkoliv způsobem pomáhali druhým. Víme, že to jsou často v našich nemocnicích především ženy a matky v roli zdravotních sester, ošetřovatelek a lékařek,“ dodal dále Duka.

Původní stavbu strhli Pražené dne 3. listopadu 1918 po vyhlášení samostatného Československa. Odpůrci sloupu v něm spatřují nadvládu habsburské monarchie a národní útlak. Naopak zastánci jej vnímají jako symbolickou vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války.