Vědci vytvořili během studie směs ze soli, ​​amoniaku, fosfátu a kyanovodíku a poté ji vystavili vysoce energetickému gama záření. Tyto podmínky napodobují radioaktivní prostředí, které existovalo v důsledku hojnosti minerálů, které emitují ionizující záření. Předpokládá se, že nestabilní izotopy na počátku Země byly mnohem běžnější než nyní.

Poté vědci nechali vodu ze směsi pravidelně odpařovat, což simulovalo vysychání mělkých nádrží. V důsledku toho se objevilo mnoho sloučenin, včetně prekurzorů aminokyselin a dalších látek, které mohou vést ke vzniku RNA. V tomto prostředí zůstávají meziprodukty ve směsi, která tvoří kontinuální reakční síť. Syntéza molekul probíhá v dynamickém prostředí, kde existuje velké množství řetězců chemických reakcí. Uvádí se, že vědci však teprve začínají chápat procesy probíhající v takových prostředích.

Vědci zjistili příčiny jednoho z nejmasovějších vymírání života

Dříve jsme psali o tom, že britští výzkumníci zjistili, co bylo příčinou devonského vymírání před 359 miliony let. Jejich článek je uveřejněn na portálu Science Advances. V článku se praví, že nejpravděpodobnější příčinou jednoho z největších případů vymírání života v dějinách bylo působení ultrafialového záření, zhoubného pro větší část živých tvorů devonského období, v souvislosti se ztenčením ozónové vrstvy způsobeným globálním oteplováním, což je součástí přirozeného cyklu Země.

Vědci objevili vzorky zkamenělých rostlin, zřejmě z devonské doby, na východě Grónska a v Andách na území Bolívie. Při rozpuštění zkamenělin v kyselině fluorovodíkové se vědcům podařilo uvolnit spory prastarých rostlin. Tyto spory měly nezvyklý tvar, zvlášť pokud jde o tvar jejich trní.

Podle názoru výzkumníků je tento nepravidelný tvar následkem poškození jejich DNA pod vlivem ultrafialového záření. V mnohých vzorcích spor objevili rovněž pigmentaci, jež vznikla jako ochranný mechanismus před zvýšeným ultrafialovým zářením.