„V uplynulých letech jsme byli svědky důsledného a metodického ničení architektury kontroly zbraní,“ uvedl Antonov s odkazem na předchozí odstoupení Spojených států od smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany (ABM), což vyslanec označil za „základní kámen strategické stability“, a od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF).

Ohledně Smlouvy o otevřeném nebi velvyslanec předpověděl, že „odpůrci kontroly zbraní budou nepochybně pokračovat ve své politické linii zaměřené na zničení smlouvy“.

Podle Antonova nyní, když Washington zahájil postup odstoupení od této smlouvy, „za šest měsíců budeme mít situaci, že smlouva bude existovat, ale bez USA“.

„Přitom USA již nyní signalizují připravenost dodávat své letouny OST svým spojencům, aby shromažďovaly informace o vojenské činnosti ruských ozbrojených sil," zdůraznil Antonov a dodal, že Američané očividně doufají, že dostanou data související se sledováním, jako by byli stále signatáři OST.

„A tady vyvstává otázka, jak na to všechno budeme reagovat," podotkl.

Prezident Donald Trump 21. května oznámil, že USA kvůli údajnému porušení dohody ze strany Ruska odstoupí od smlouvy o otevřeném nebi. Moskva obvinění popírá a zdůrazňuje, že má v úmyslu dále plně dodržovat ustanovení smlouvy.

Krok Washingtonu čelil kritice i v rámci Evropské unie. Své politování vyjádřily také Česko a Slovensko, v prohlášení obou států však stojí, že důvody Washingtonu chápou.

Smlouva o otevřeném nebi, která byla podepsána v roce 1992 a vstoupila v platnost v roce 2002, stanoví provádění programu neozbrojených leteckých dohledových letů na celém území 34 členských států.